Přírodní památka Sirňák

Předmět ochrany

Skupina sirnato-uhličitých výronů, vytvářejících charakteristické bahenní krátery ve zrašelinělé údolní nivě olšových jasanin, a psychrofilní společenstva pramenišť a přípotočních niv.

Geologie

Geologické podloží lokality tvoří amfibolity mariánskolázeňského metabazitového komplexu zakryté pokryvnými útvary, a to hlinitými až písčitohlinitými svahovinami s úlomky (ojediněle i většími balvany) a fluviálními sedimenty říčky Teplé. 

Skupina plynných výronů vytváří unikátní bahenní krátery neboli mofety ve zrašelinělé údolní nivě horního úseky řeky Teplé na úpatí Podhorního vrchu. Většina z nich je soustředěna do třech mělkých depresí ve střední části chráněného území, kde jsou seskupeny do řady – asi 10 m široké a několik desítek metrů dlouhé. Vodou v těchto prohlubních probublávají studené plyny – směs oxidu uhličitého a sirovodíku. Pukliny, po nichž vystupuje plyn z hloubky do nivních sedimentů, jsou dány tektonickou predispozicí údolí Teplé a třetihorní vulkanickou aktivitou čedičového Podhorního vrchu. 

Flóra

Vlastní mofetové pole má charakter otevřeného rašeliniště se suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum) a úzkolistým (E. angustifolium), na něž navazují rašelinné smrčiny a v širším okolí jasano-olšové luhy. Roztroušeně zde roste ohrožená a silně jedovatá rostlina oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum ssp. vulparia). Typickým druhem údolní nivy je také oměj pestrý (Aconitum variegatum), který se roztroušeně vyskytuje téměř podél celého středního toku říčky Teplé. 

Fauna

Na území PP hnízdí vesměs běžnější druhy mokřadních a lesních druhů ptáků a podobná je i situace co se týče výskytu savců.  Za zmínku stojí výskyt bekasiny otavní (Gallinago gallinago), pravidelně hnízdící v nedalekém lučním mokřadu a v rámci hnízdního revíru potravně využívající i území přírodní památky. Opakovaně byl v území PP zaznamenán ledňáček říční (Alcedo atthis), který na území PP nehnízdí, ale využívá jej pravděpodobně k lovu. Území je součástí hnízdního okrsku kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a pravděpodobně i sýce rousného (Aegolius funereus). Obojživelníci území PP využívají v terestrické fázi života, žádná plocha s pravidelným místem rozmnožování obojživelníků se však v území nevyskytuje.

Víte že