Projevy transgrese druhohorních cenomanských pískovců na prvohorní ordovické křemence, výskyt valounů na bázi křídových sedimentů jako doklad blízkosti příbojové zóny
Rozloha | 3,90 ha |
Nadmořská výška | 306 - 310 m |
Území je zvláště chráněno od | 30. 6. 1983 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 310-325 m n. m.
Reliéf terénu je v prostoru přírodní památky do značné míry ovlivněn historickou těžbou pískovců i křemenců. Území v podstatě tvoří soustava montánních antropogenních tvarů – drobných i větších lomů, přičemž těžba kamene odhalila významné geologické fenomény, které jsou předmětem ochrany přírodní památky. Z geologického hlediska je lokalita součástí okrajové partie jihozápadní části české křídové pánve, kde nasedá na starší podloží Železných hor. Přírodní památka je tvořena horninami dvou geologických jednotek - křemence paleozoického (ordovického) stáří a pískovce mezozoického (křídového) stáří. Křemence ve vápenopodolské synklinále náleží ordoviku (pravděpodobně svrchní ordovik, stáří cca 455 milionů let) chrudimského paleozoika, ukládaly se v mělkém chladném moři. Hrubozrnné až středně zrnité pískovce, které při transgresi teplého křídového moře diskordantně nasedají na ordovické křemence, tvoří bazální část korycanských vrstev cenomanu (stáří 95 milionů let). Výše pokračují kvádrové pískovce s glaukonitem, který dokládá mořské prostředí sedimentace. V pískovcích lze nalézt textury dokládající bouřkovou činnost v cenomanu.
V minulosti bylo území pastvinou. Po upuštění od pravidelné pastvy došlo k postupnému zarůstání dřevinami. V současnosti má vegetace v přírodní památce na většině území charakter lesa, který zde vznikl spontánní sukcesí. Průměrné stáří dřevin je cca 40-50 let. V souvislých porostech převládá borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula), hojně se vyskytují i další druhy dřevin, včetně nepůvodních a invazních druhů, např. trnovník akát (Robinia pseudacacia), borovice vejmutovka (Pinus strobus) tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia), šeřík obecný (Syringa vulgaris), alarmující je především šíření janovce metlatého (Cytisus scoparius). Nelesní vegetace má v přírodní památce daleko nižší zastoupení, je soustředěna do nejbližšího okolí skalních útvarů. Kromě vlastních skalních stěn a útvarů, které hostí sporadickou vegetaci, je nejvýznamnějším společenstvem z regionálního pohledu jednoletá vegetace písčitých substrátů. Vyskytuje se na jednom místě na terásce v nejvyšších partiích skalního výchozu nejblíže obci. Zde je soustředěn výskyt kriticky ohroženého (dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR) ovsíčku obecného (Aira caryophyllea). Celková rozloha tohoto společenstva nepřesahuje jednotky čtverečních metrů. Z dalších zajímavých druhů zde roste bělolist rolní (Filago arvensis).
Území přírodní památky nebylo dosud detailně zoologicky prozkoumáno, především entomologický průzkum zaměřený na zástupce hmyzu otevřených stanovišť by mohl objevit zajímavé druhy. Společenstvo ptáků tvoří hajní a synantropní druhy, např. hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) a h. divoká (S. turtur), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), drozd zpěvný (Turdus philomelos), d. kvíčala (T. pilaris), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), p. hnědokřídlá (S. communis), p. pokřovní (S. curruca) a p. slavíková (S. borin), červenka obecná (Erithacus rubecula), strakapoud velký (Dendrocopos major), zvonek zelený (Carduelis chloris) a zvonohlík zahradní (Serinus serinus). Za potravou sem zalétá krahujec obecný (Accipiter nisus). Z plazů se v přírodní památce lze setkat s ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a slepýšem křehkým (Anguis fragilis). V lomu byly nalezeny ichnofosilie Scolithus. Zbytky mořské fauny jsou špatně zachované (brachiopodi, zoubky žraloků atd.)
Hlavním cílem péče o přírodní památku je zachování dokladů geologických pochodů, které území formovaly milióny let. Z dlouhodobého hlediska je cílem obnovení bezlesého charakteru na většině území přírodní památky a zamezení zarůstání geologických fenoménů. Průběžně jsou vyřezávány náletové dřeviny, v odlesněných partiích, kde se šíří buřeň, se provádí pravidelné kosení.
Lokalita je pro veřejnost volně přístupná. Některé činnosti, jako např. zásahy do skalních odkryvů, jakékoliv terénní úpravy, odstraňování vegetačního krytu, sběr rostlin a živočichů, pořádání hromadných akcí aj., jsou možné pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory
Skalní odkryvy v PP Na skalách jsou dokladem o přítomnosti pravěkých moří. (Foto Z. Růžičková)
Valouny křemence promísené s pískovci svědčí o příbojové činnosti na pobřeží druhohorního moře. (Foto Z. Růžičková)
Druhohorní pískovce (v popředí) a prvohorní křemence (v pozadí) od sebe dělí pár metrů a 360 miliónů let. (Foto Z. Růžičková)
Lámání kamene v nedávné minulosti odkrylo stopy příbojové činnosti moře v druhohorách. (Foto Z. Růžičková)
Nasedání mladších druhohorních pískovců (v horní části) na starší prvohorní křemence (v dolní části). (Foto Z. Růžičková)
Zdejší pískovce mají původ v teplém křídovém moři, na jehož dně sedimentoval písek. (Foto Z. Růžičková)
Pískovce (v horní části) původem v druhohorním moři nasedají na křemence (v dolní části), které mají původ v moři prvohorním. (Foto Z. Růžičková)