Přírodní rezervace Kačerov

Předmět ochrany

Cenná vegetace bezlesí zahrnující nevyhraněná společenstva přechodových rašelinišť spolu s mezotrofními rašelinnými loukami a prameništi, dále vlhké pcháčové louky a tužebníková lada, mezofilní horské louky a podhorské smilkové trávníky, na něž je svým výskytem vázána řada vzácných a ohrožených druhů hub, rostlin a živočichů

Geologie

Geologický podklad přírodní rezervace tvoří různé typy krystalických břidlic ortorulového vzhledu a dvojslídné svory. V půdním pokryvu převažují minerálně chudé, kyselé hnědé a podzolové půdy, místy rašelinné půdy.

Flóra

Území přírodní rezervace Kačerov je představováno pestrou mozaikou lesních a nelesních stanovišť. Nelesní vegetace centrální, jádrové části je tvořena komplexem mokřadních a rašelinných luk, přechodových rašelinišť a lučních pramenišť. V těchto rašelinných a mokřadních společenstvech je zastoupena převážná většina vzácných a ohrožených druhů rostlin, například zdrojovka hladkosemenná na lučních prameništích, orchidej prstnatec májový kvetoucí  temně nachovými květy, ostřice rusá, ostřice Hartmanova, kozlík dvoudomý, vrbovka bahenní a především pro tuto plochu typický druh bahnitých a rašelinných substrátů vachta trojlistá. Na místech rašelinišť je silně vyvinuté mechové patro s dominancí rašeliníků a rozroušeně tu roste vzácný suchopýr pochvatý. V loukách v západní části rezervace kvete bledule jarní a vzácný všivec lesní. Lesní porosty uzavírající jádrovou rašeliništní část jsou představovány jasanovo-olšovými luhy, vrbinami, podmáčenými smrčinami a březovo-smrkovými nálety. Rašeliniště Kačerov je díky pestré mozaice přirozených biotopů a díky zvýšené vlhkosti vhodnou lokalitou pro růst hub. Mokřady, prameniště a podmáčené olšiny hostí celou řadu vzácných druhů hub. Roste zde vzácná vřeckovýtrusná houba housenice červená, která parazituje na larvách a kuklách blanokřídlého hmyzu. V olšinách roustou například ryzec liliákový nebo holubinka olšová. Na rašeliniště je vázan kozák barvoměnný. V bezlesé části rezervace roste masově čapulka bahenní. Ohnivec šarlatový roste od února do dubna na slabých větvičkách vrby, ležících na podmáčeném podkladu. Vodnička potoční a míhavka vodní rostou velmi vzácně na dřevě listnáčů a jehličnanů ponořeném v čisté vodě potoků.

Fauna

Na území přírodní rezervace žije bohaté a druhově pestré společenstvo bezobratlých živočichů. Bylo zde nalezeno více než sto druhů pavouků. Ze vzácných druhů lze zmínit například drobné pavoučky z čeledi plachetnatkovití plachetnatku Campbellovu, pavučenku rohatou a pavučenku štěrbinovitou. Velkou vzácností je nález skákavky rašelinné. Velice rozmanité je rovněž zdejší společenstvo brouků. Mimořádný význam a hodnotu zdejších pramenišť dokumentuje výskyt peřejníka Eubria palustris, který je dle červeného seznamu bezobratlých kriticky ohroženým druhem. Na lučních a rašelinných bitopech tu žijí i další vzácné druhy brouků, například mandelinka Sclerophaedon carniolicus, která je potravně vázána na miříkovité rostliny. Na krvavci totenu lze spatřit zobonosku Auletobius sanguisorbae a na rdesnu hadím kořenu krytonosce Rhinoncus henningsi nebo nosatce Plinthus tischeri. Na lokalitě hojně poletuje vzácný a chráněný modrásek bahenní. Jedná se o druh motýla se složitým vývojem. Housenky se živí na rostlinách krvavce totenu a zimní období přežívají v mraveništích, kde se nechají krmit mravenci. Území rezervace je také významnou lokalitou obojživelníků a plazů. Na mokřadních a rašelinných loukách žijí například ještěrka živorodá nebo slepýš křehký. Luční prameniště a tůně osídlují čolek horský, ropucha obecná, skokan hnědý a skokan ostronosý. Zahlédnout můžeme i užovku obojkovou nebo zmiji obecnou. Území rezervace je cenné i z ornitologického hlediska. Je zde prokázán výskyt bramborníčka hnědého, chřástala polního, lejska šedého, sluky lesní a ťuhýka obecného. Ze savců zaujme netopýr černý nebo plšík lískový.

Způsoby péče o území

Cílem péče o území je stabilizace mokřadního bezlesí, lučních ekosystémů, podmáčených lesních partií a lemů. Aktivní přístup k ochraně rašelinné části nastal v 90. letech 20. století, kdy začaly být na menších plochách vyřezávány nálety olší. V roce 2005 byly porosty olší, smrků a bříz plošně vyřezány z centrální, jádrové části. Pravidelné odstraňování náletových dřevin je nezbytné pro udržení bezlesého charakteru centrální plochy přechodového rašeliniště. Od roku 2001 se postupně obnovilo kosení a bránování luk v západní části rezervace. Dále probíhá i mozaikovité kosení jádrové bezlesé části rezervace. Kosení umožňuje zachování otevřeného charakteru cenného bezlesí zahrnující rašelinná společenstva a louky v západní části rezervace, udržuje druhovou pestrost a charakter lučních porostů a ostřicovo-rašeliníkových společenstev. Pro podporu rozmnožování obojživelníků a vodního hmyzu bylo vytvořeno v centrální části rezervace několik mělkých vodních tůní.

Omezení pro návštěvníky

Území přírodní rezervace je návštěvníkům volně přístupné. Nedoporučujeme vstupovat na plochu rašelinišť a pramenišť. Chovejte se prosím šetrně a nesbírejte a neodchytávejte zdejší rostliny a živočichy. Děkujeme.

Víte že