Děvín, jehož vrchol je nejvyšším bodem Pálavy (550 m n.m.) je největší rezervací na území CHKO, jednou z nejstarších, v mnoha ohledech je nejvýznamnější...a v superlativech by se dalo jistě pokračovat. Pro většinu biologů, profesionálních i amatérských ochránářů i milovníků přírody z řad nejširší veřejnosti je Děvín velmi dobře známým místem, které není třeba představovat ani vychvalovat.
Samotnou rezervaci tvoří dva dominantní kopce - Kotel a Děvín, oddělené soutěskou. Na jihovýchodních svazích Děvína a jihozápadním úpatí Kotle dominují stepní společenstva. Svahy směrované k severozápadu jsou kryté lesy. Z nepřeberných typů biotopů jmenujme alespoň ty nejvýznamnější - skalní, drnové a luční stepi, dubohabřiny, rozvolněné šípákové doubravy nebo suťové lesy. Pestrost biotopů pak umožňuje i vysokou biodiverzitu území (v tomto směru je NPR Děvín unikátní ve středoevropském měřítku). A to vše je soustředěno na necelých čtyřech stovkách hektarů.
Motýlí rváči
Motýli jsou symbolem křehkosti a po právu, neopatrná manipulace s lapenými jedinci skutečně pro motýla obvykle nekončí dobře. V lepším případě jen setřeme šupinky z motýlích křídel.
Proto mnohé jistě překvapí, že mezi motýly najdeme i skutečné rváče. Takovými motýlími „drsňáky“ jsou třeba otakárci. Na Pálavě jsou běžné dva naše druhy – otakárek fenyklový (Papilio machaon*) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Třetí druh, patřící do stejné čeledi, nese jméno pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) a na Pálavě je spíš vzácností. Častěji se s ním setkáte například v okolí Novomlýnských nádrží, kde roste hojně živná rostlina jeho housenek - podražec křovištní.
Souboje otakárků jsou motivovány touhou po páření (to nakonec neplatí jen pro motýly). Jev, známý v odborných kruzích jako „hilltoping“, spočívá v tom, že se samečci otakárků snaží obsadit nejvyšší bod v krajině a ten si pak ostražitě hlídají, nalétáváním a vrážením odhánějí potenciální konkurenty. Samičky otakárků se přednostně páří s „vysoce postavenými“ samečky. Slabší samečci si nedokáží obhájit své místo na výsluní a musí tak jen paběrkovat, vyhlídky na "založení rodiny" pro ně nejsou nejlepší. Času nemají motýli nazbyt. Délka života dospělců se často počítá na několik málo týdnů. Odečteme-li dny, kdy pro let a páření nejsou vhodné podmínky (déšť, chladno, silnější vítr), je pak jasné, že se otakárci snaží využít každou vhodnou možnost, další příležitost pro posunutí svých genů do další generace nemusí nastat. To jen umocňuje důležitost zisku co možná nejlepšího teritoria a samečci si v boji o ně rozhodně neberou servítky.
Nejlepším místem pro pozorování těchto bojů je na Pálavě zřícenina hradu Děvičky. Jako výrazná dominanta v krajině neodolatelně láká otakárky obojího druhu i pohlaví. Hilltoping není znám jen u otakárků, stejně se chovají i někteří velcí okáči, ale také například zástupci blanokřídlého hmyzu nebo vážek.
Další zajímavosti území
Otakárci jsou jistě krásní a zajímaví motýli, nicméně jsou jen kapkou v moři zajímavostí, které Děvín nabízí. Poslední botanický inventarizační průzkum prokázal na poměrně malém kousku ČR přes sedm stovek druhů vyšších rostlin. Vyjádřeno čísly: 0,005% rozlohy republiky hostí plných 20% celkového druhového bohatství vyšších rostlin ČR (pokud bychom brali v úvahu pouze druhy u nás původní, podíl by vzrostl na téměř třetinu). Některé z nich u nás jinde nenaleznete. Např. písečnice velkokvětá má na Děvíně svou nejsevernější populaci, podobně hvozdík Lumnitzerův roste pouze na několika místech Pálavy (na Děvíně je jeho populace nejpočetnější). Další populace tohoto hvozdíku jsou známy už jen z Rakouska, Maďarska a Slovenska.
Jen prostý výčet zajímavých druhů rostlin a živočichů by zabral desítky stran (nezáživného) textu – lépe uděláte, když se přijdete přesvědčit na vlastní oči. S mnohými z nich se seznámíte přímo v přírodě, další vám představí např. naučná stezka Děvín.
* v řecké mytologii byl Machaón synem Asklépia (boha lékařství) a bojoval spolu s Achajci před branami Tróje ... bojovnost má tedy otakárek fenyklový "zakódovanou" i ve svém latinském jméně
Více se o území dozvíte např. z plánu péče (viz odkaz níže).
Pavel Dedek
