Svahy na pravém břehu Dalejského potoka, mezinárodně významné geologické profily (mezinárodní parastratotyp pro hranici spodní střední devon) a naleziště zkamenělin ve spodním a středním devonu; společenstva teplomilných skalních stepí a stinných skal s výskytem chráněných a ohrožených druhů.
| Rozloha | 12,54 ha |
| Nadmořská výška | 260 - 311 m |
| Území je zvláště chráněno od | 1. 8. 1982 |
| Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Střední Čechy |
| Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Geologický profil dokumentuje vývoj pražské prvohorní pánve ve spodním a středním devonu a vývoj života v tomto období. Jde o mezinárodně významný parastratotyp ke globálnímu stratotypu hranice spodní-střední devon v Německu a mezinárodně významné typické naleziště zkamenělin.
Téměř souvislý geologický profil v podobě skalních výchozů a stěn opuštěných lomů je porušen příčnými zlomy a začíná na severu národní přírodní památky šedými vápenci zlíchovského souvrství (zlíchov, spodní ems, spodní devon). Jejich nadloží tvoří pruh zelených dalejských břidlic dalejsko-třebotovského souvrství (dalej, svrchní ems, spodní devon). Směrem k jihu následuje pruh červenavých hlubočepských vápenců dalejskotřebotovského s ouvrství (dalej, svrchní ems, spodní devon) spojený s pruhem šedých vápenců chotečského souvrství (eifel, střední devon). Stratigraficky nejmladší břidlice srbského souvrství jsou na úz emí národní přírodní památky zakryty sutěmi. V opuštěném lomu Prastav se nalézá mezinárodně významný parastratotyp k hranici spodní–střední devon v Německu, mezinárodně akceptovaný na 27. Mezinárodním geologickém kongresu v Moskvě. Dále je to mezinárodně významné naleziště unikátně zachovaných zkamenělin (zejména mlžů, gastropodů, hyolitů, hlavonožců a trilobitů) v bílých vrstvách v nejvyšších polohách dalejskotřebotovského souvrství. Geologický profil, studovaný již Joachimem Barrandem, je mimořádně významný pro poznání hr aničních vrstev mezi spodním a středním devonem v Čechách. Protorendzina je na vápencových skalách, dále jsou popsány rendziny, svahové eubazické kambizemě a na hlinitých pokryvech místy hnědozem.
Výchozy vápenců byly opakovaně zalesňovány trnovníkem akátem a borovicí černou, pole nad údolím pak byla zalesněna borovicí lesní a lípou. Tyto lesní porosty dnes neobsahují žádné prvky přirozeného lesního společenstva. Naopak velice cenná jsou nelesní společenstva. Ta jsou vyvinuta na vápencovém hřbetu, který navazuje na pole severovýchodně od Holyně nad lomem Prastav. Zde jsou na jižním svahu prvky společenstev skalní stepi, na severním svahu pak roste typické společenstvo hlaváče žlutavého a válečky prapořité s hojnou bělozářkou větvitou.
Další lokalita skalní stepi je na skále nad budovou Nového mlýna. Na jihozápadním svahu roste mozaika společenstev kostřavových a ostřicových s kavylem Ivanovým a kavylem vláskovitým. Na severním svahu skály a na svazích nad tratí rostou perialpinská pěchavová společenstva se vzácným penízkem horským.
Na zbytcích skalních stepí je cenná fauna bezobratlých. Z měkkýšů byli zjištěni xerotermofilní plži Granaria frumentum, Pupilla sterri a páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis). Z reliktních fytofágních brouků je zde z mandelinkovitých Aphthona atrovirens, z nosatcovitých Apion penetrans, Sitona inops, Phrydiuchus topiarius a stepní bezkřídlí Trachyphloeus alternans a T. asperatus. Reliktní povahu stanoviště dokládá i výskyt vzácného pavouka stepníka rudého (Eresus cinnaberinus).
Hlavní část péče se soustřeďuje na geologické odkryvy, tj. lomy a skalní výchozy, kde jsou periodicky vyřezávány náletové dřeviny.
Bezlesí na otevřených enklávách je udržováno vyřezáváním křovin a v budoucnu se počítá i s obnovením pastvy ovcí a koz. Systematicky je tu likvidován zejména akát a to i za použití herbicidů.
Lesní porosty s borovicí černou a akátem jsou v rámci lesního hospodaření, ve formě náseků (pasek kolmo ke svahu) o šířce cca 30-50 m, postupně přeměňovány na doubravy s vtroušenými dalšími druhy listnáčů (dub šipák, lípa, javor babyka, jeřáb břek, habr). Na severních svazích s hlubší půdou se vysazuje i buk a javory.
Na celém území jsou postupně sanovány divoké skládky.
Území je veřejnosti přístupné bez omezení. Na skalních a stepních lokalitách je třeba se pohybovat opatrně, zvláště v jarním období, aby nedošlo k poškozování vegetačního krytu.
V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit. Vjezd motorových vozidel je pouze na povolení.
Nejvhodnější přístup do území je po cestě od železniční zastávky Holyně.