Biotopy podmáčených luk, rašelinných pramenišť a na ně vázané rostlinné a živočišné druhy.
Rozloha | 10,07 ha |
Nadmořská výška | 735 - 764 m |
Území je zvláště chráněno od | 1. 7. 1982 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Podložím rezervace jsou přeměněné horniny prvohorního až starohorního stáří – krystalické břidlice (různé typy svorů). Na nich se vyvinuly kyselé, živinově nepříliš bohaté půdy, jejichž vznik je silně ovlivněn dlouhodobým podmáčením – hydromorfní půdy typu glejů. Místy jsou vzniklé půdy ovlivněné procesem rašelinění – jde o vrchovištní organozemě.
PR Trčkovská louka je úsekem krajiny, kterému se vyhnuly velkoplošné meliorace a rekultivace v 70. letech 20. století. Díky tomu se zde zachovaly pestré vlhké až slatinné louky a prameniště. V lukách jsou vrbové křoviny a lesíky, uprostřed rezervace je smrkový les, místy podmáčený, který zde vyrostl až po válce. Podle toho, jak je konrétní část luk podmáčená se výrazně mění druhové složení: Od sušších smilkových trávníků, přes středně suché ovsíkové louky a vlhké pcháčové louky až k trvale mokrým rašelinným loukám.
Pestrá stanoviště proto zdobí mnoho druhů, z nichž některé jsou velmi vzácné. Takový je třeba konkurenčně slabý druh pramenišť zdrojovka hladkosemenná. Na vlhkých a rašelinných loukách rostou orchideje prstnatec májový a Fuchsův, žlutě rozkvétá škarda měkká čertkusolistá i nápadná a krásná pryskyřníkovitá rostlina upolín nejvyšší. Pro jeho květy s žlutolesklými korunními plátky jej Poláci nazývají „kladská růže“. Na středně vlhkých místech Trčkovské louky je několik trsů arniky horské či pětiprstky žežulníku. Hebká a vonná je miříkovitá rostlinka koprníček bezobalný. Zajímavý je výskyt všedobru horního a čechřice vonné, což jsou druhy pocházející zřejmě ze zahrádek předválečných obyvatel oblasti.
Na druhově pestrá rostlinná společenstva je navázána celá řada vzácných druhů bezobratlých, (zejména blanokřídlý a dvoukřídlý hmyz, motýli a vážky). Bylo zde potvrzeno zatím 66 druhů pavouků, 169 druhů brouků, či 35 druhů denních motýlů. Lokalita je významná i z hlediska výskytu obojživelníků a dalších obratlovců. V tůních se pravidelně rozmnožují stovky čolků horských a skokanů hnědých, příležitostně i čolků obecných a ropuch obecných. Stabilní jsou zdejší populace ještěrky živorodé či zmije obecné. Rozvolněné vrbové křoviny osdluje několik párů ťuhýků obecných. Na loukách rezervace a jejího okolí je vídán jeřáb popelavý.
Oblast mezi Orlickými a Bystřickými horami byla až do konce 15. století neosídlena, v místě dnešní rezervace patrně rostla smrková bučina s jedlí. Už z prvního vojenského mapování (tzv. Josefského) z 2. poloviny 18. století je ale na území dnešní rezervace zakreslena louka. Toto místo bylo zřejmě po staletí extenzivně obhospodařováno, částečně využíváno na produkci sena na zimu, ale v sušších partiích hlavně paseno. V 70. letech 20. století proběhly v celé české části oblasti mezi hřebeny Orlických a Bystřických hor rozsáhlé meliorace, spočívající hlavně v odvodnění zdejších luk. To výrazně snížilo jejich druhovou bohatost. Trčkovská louka je zbytkem těchto biotopů, který zůstal tohoto zásahu ušetřen. V roce 1982 zde bylo vyhlášeno chráněné území.
Aktivní přístup k ochraně lučních porostů nastal ale až v 90. letech. Obnovené pravidelné hospodaření v podobě seče na části území od r. 1993 a redukce náletových dřevin mělo pozitivní efekt na vegetaci a došlo k obnově cenné struktury stanovišť. K tomu přispělo i vytvoření 6 mělkých vodních tůní pro podporu rozmnožování obojživelníků, vodního hmyzu i specifické vegetace. Dnes se plochy v rezervaci střídavě kosí a odebírá se biomasa tak, aby zůstaly zachovány pestré louky, provádí se prosvětlování a odstraňování dřevin rozrůstajících se do luk a v místech výskytu některých druhů jsou prováděny i speciální zásahy (např. narušování drnu pro podporu uchycování semen všivce lesního). Poválečným zalesněním střední části dnešní rezervace vznikl smrkový les, místy podmáčený. Jeho přiblížení přirozenějšímu stavu je výzvou pro ochranu přírody.
Vstup do přírodní rezervace není mimo případně oplocené nebo vyznačené plochy omezen z hlediska ochrany přírody. Louky jsou ovšem v soukromém vlastnictví a není na ně volný vstup bez souhlasu vlastníka.
... populace prstnatce májového zde byla nedávno výrazně poškozována divokými prasaty, která vyrýpávala hlízy těchto orchidejí? Několikrát zde byl z tohoto důvodu aplikován repelentní přípravek, zatím se zdá, že divočáky odradil.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Orlické hory
Silně ohrožený všivec lesní je dvouletka rostoucí v sušších částech Trčkovské louky.
Foto: Petr Köppl
Pcháčová louka na Trčkově. V popředí orchideje prstnatce májové, širokolistá kýchavice bílá Lobelova, vlevo pcháč potoční kulovitými květenstvími. Když uděláte deset kroků, napočítáte kolem padesáti druhů rostlin.
Foto: Petr Köppl
Srna ukryla své mládě v pcháčové louce. Objímá jej tomka vonná, přesličky lesní i rolní, v popředí pcháč potoční a šťovík kyselý, sen mu provoněl kozlík dvoudomý.
Foto: Petr Köppl
Květenství starčku potočního zdobí podmáčená místa.
Foto: Josef Kučera
Orchideje prstnatce májové mají v mokrých částech ideální podmínky.
Foto: Josef Kučera
Chomáčky suchopýru úzkolistého v loukách s vrbovými křovinami.
Foto: Josef Kučera