Zbytek přirozeného smíšeného porostu dřevin autochtonní provenience v Orlických horách.
Rozloha | 67,01 ha |
Nadmořská výška | 850 - 920 m |
Území je zvláště chráněno od | 1. 7. 1982 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Národní přírodní rezervaci tvoří lesní porosty pod silnící Šerlich - Orlické Záhoří na severovýchodním svahu Orlických hor směrem ke státní hranici s Polskem. Geologické podloží tvoří krystalické břidlice (svor, svorová rula) v nepatrné míře křídové pískovce v jihovýchodní a severovýchodní části.
Na živinově bohatých stanovištích dolních partií východních svahů se dochovaly květnaté bučiny. Stromové patro květnatých bučin v území tvoří buk lesní s příměsí smrku ztepilého. Hojně je zastoupen též javor klen a jedle bělokorá. V bylinném patře jsou hojně zastoupeny pitulník horský, mařinka vonná, ptačinec hajní, šťavel kyselý, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná a věsenka nachová.
K nejcenějším porostům patří klenové bučiny, jejihž fragmenty se nacházejí ve střední části ostře zaříznutého údolí horského potoka se skalními výchozy. Ve stromovém patře převládá buk lesní a javor klen s přimíšenými vzrostlými jedinci smrku a jedle. V bylinném patře jsou zastoupeny např. měsíčnice vytrvalá, plavuň vranec jedlový a mléčivec alpský.
V horních částech rezervace se nachází četná lesní prameniště s druhy jako řeřišnice hořká, violka dvoukvětá, ostřice řídkoklasá. V nejníže položené části rezervace při břehu v letním období vysychajícího potoka se vyskytují porosty s na jaře kvetoucím děvětsilem bílým.
V rezervaci se nachází také několik bezlesých enkláv. Největší je každoročně sečená louka v JV cípu rezervace. Jedná se o luční porost s výskytem řady vzácných bylin. Hojně zastoupeny jsou kontryhel lysý, třezalka skvrnitá Hypericum maculatum a kokrhel menší. Na konci 90. let 20. století zde byla zaznamenána přítomnost druhů jako prha horská, prstnatec májový a pětiprstka žežulník.
Významné druhy živočichů jsou navázány na zachovalé lesní porosty pralesovitého charakteru, svahová prameniště a mokřady. Stará dřevní hmota v různém stupni rozkladu podmiňuje výskyt naprosté většiny bezobratlých. V lesní části rezervace je umístěna budka pro sýce rousného. Z ptactva byli zjištěni jestřáb lesní, křivka obecná, datel černý, konipas horský. Ze savců dominuje jelení zvěř, srnec a v posledních letech početné prase divoké, z šelem pak liška a kuna lesní. Z obojživelníků a plazů se běžně vyskytují čolek horský a zmije obecná.
Lesní pralesovité porosty ve střední části rezervace (v současnosti oplocená) jsou ponechané bez zásahů dalšímu vývoji. V navazujících porostech péče směřuje k dosažení bohaté druhové a věkové skladby s postupným přechodem k pralesovitému útvaru. Důraz je kladen na ponechání části dřeva na místě k přirozenému rozpadu. Louka je pravidelně kosena.
Národní přírodní rezervace je přístupná pouze po značených turistických cestách. Děkujeme.
… v této národní přírodní rezervaci roste vzácná a navíc krásná houba korálovec jedlový? Roste v pralesovitých lesích na odumřelých kmenech jedlí. Plodnice, které jsou bílé, kaskádovitě dělené na větévky a tvarem připomínající mořské korály (odtud jeho pojmenování), vytváří nejčastěji v podzimních měsících. V ČR je známo jen cca 40 současných lokalit výskytu.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Orlické hory
Pralesovitý porost se stromy různého věku.
Foto: Petr Holub
Plodnice houby korálovce jedlového připomínají mořské korály.
Foto: Josef Kučera
Plavuň vranec jedlový.
Foto: Josef Kučera
Ponechané tlející dřevo má význam pro vývoj řady druhů hub.
Foto: Josef Kučera
Pohled na území národní přírodní rezervace.
Foto: Josef Kučera