Geologie
Podloží tvoří žuly centrálního moldanubického masivu, dvojslídné žuly středně až drobně zrnité, místy drobně porfyrické, mrákotínského typu. Žuly jsou překryty deluviálními, hlinitopísčitými až hlinitokamenitými, převážně soliflukčními sedimenty. V prostoru rybníka jsou uloženy fluviální sedimenty převážně hlinitopísčitého charakteru. Rybník byl založen v mělké pramenné míse. V blízkosti rybníka a na místech trvale podmíněných podzemní vodou jsou vyvinuty gleje, které přecházejí v pseudogleje a podzoly kambizemní.
Flóra
Vegetace území je relativně pestrá a zastoupení jednotlivých rostlinných společenstev je závislé především na výšce hladiny podzemní vody. V eulitorálu se uplatňují porosty zevaru vzpřímeného a přesličky říční, přecházející směrem ke břehům v ostřicové porosty. Ostřicovorašeliníkové porosty na menších plochách s vysokou hladinou podzemní vody lze zařadit ke společenstvům přechodových rašelinišť. Dále od břehů rybníka se nacházejí vlhké pcháčové louky a minerotrofní ostřicové louky. Z typických a ohrožených druhů zde rostou např. bazanovec kytkokvětý, vachta trojlistá, prstnatec májový, ostřice dvoumužná, vrba rozmarýnolistá, zábělník bahenní a kozlík dvoudomý. Ostřicové porosty se vyskytují převážně ve svých degradačních stadiích, které jsou typické výraznými trsy ostřice obecné. Poblíž okraje lesa na severovýchodním břehu rybníka ojediněle roste suchopýr pochvatý. Fragmentárně a netypicky jsou vyvinuta společenstva třídy Oxycocco-Sphagnetea s přechodem do třídy Nardo-Callunetea s výskytem klikvy bahenní. Na sušších stanovištích na západním okraji území se nacházejí společenstva smilkových pastvin svazu Violion caninae s hadím mordem nízkým. Roztroušené skupiny dřevin jsou tvořeny především vrbou ušatou a vrbou popelavou. Hráz rybníka je lemována smíšeným různověkým porostem dřevin, v podrostu lze nalézt zimolez černý, vzácně i dřípatku horskou. Na východním břehu rybníka a pod hrází roste také rosnatka okrouhlolistá a tolije bahenní.
Fauna
V posledních letech zde proběhl intenzivní entomologický výzkum, jehož výsledkem jsou údaje o výskytu pěti set druhů motýlů. Podstatnou část představují druhy rašelinišť, podmáčených luk a bažin. K nejcharakterističtějším z nich patří tyrfofilní makadlovka, obaleč dvoutečný, píďalka mokřadní, můřička rašelinná, dřevobarvec brusnicový. Ze synuzie druhů bažin je nutno uvést lišejníkovce mokřadního. Rozsáhlé litorální plochy rybníka jsou biotopem travaříka hnědého a rákosového vesměs troficky vázaných na rákos obecný a zblochan. Zcela charakteristickými druhy pro území jsou obaleč Ancylis geminana a píďalka rudokřídlá, troficky vázané na různé druhy vrb a vzácná osenice Dahlova, která vyhledává křovinaté biotopy vyšších poloh. Mělké zarostlé litorály rybníka jsou biotopem četných druhů obojživelníků, vyskytují se zde skokan ostronosý, skokan krátkonohý, skokan hnědý, rosnička zelená, ropucha obecná, čolek obecný a čolek horský. Typická pro území je ptačí fauna rašelinných luk a mokřadů. Žijí zde bramborníček hnědý, linduška luční, cvrčilka zelená, strnad rákosní, rákosník obecný, bekasina otavní, moták pochop, sluka lesní, vodouš kropenatý, potápka malá, kopřivka obecná a řada dalších. V roce 1978 zde byl naposledy pozorován tetřívek obecný. Systematický mammalogický průzkum prokázal výskyt 32 druhů savců. Za zmínku stojí výskyt rejsce černého, hraboše mokřadního, myšky drobné, plšíka lískového, netopýra severního a vydry říční.
