Národní přírodní památka Klonk

Předmět ochrany

Klasická lokalita Barrandienu, světově uznávané rozhraní siluru a devonu

Geologie

Na území NPP Klonk leží jedna z nejdůležitějších lokalit stratigrafické geologie na světě. Je jím vůbec první mezinárodně stanovený stratotyp hranice dvou útvarů – zde siluru a devonu. Byl přijat na 24. Mezinárodním geologickém kongresu v roce 1972 v Montrealu. Jedná se o standard s celosvětovou platností, podle kterého se určuje průběh hranice mezi silurem a devonem. Silur a devon jsou dva útvary starších prvohor. Hranice mezi nimi je podle nejnovějších znalostí kladena do 420 miliónů let staré geologické historie.

Ve střední části skalnatého svahu nad potokem vystupují tmavě šedé jemnozrnné deskovité vápence s pravidelnými vložkami vápnitých břidlic. Jedná se o požárské souvrství, nejvyšší část vrstevního sledu siluru (oddělení přídolí). Tyto vápence přecházejí bez jakékoli faciální změny do nadložních již devonských vápenců lochkovského souvrství (stupeň lochkov), které tvoří horní část odkrytého geologického profilu.

Jižní část celého svahu je tvořena vápnitými a tufitickými břidlicemi s vložkami vápenců kopaninského souvrství silurského oddělení ludlow. Jeho hranice s nadložním, také silurským souvrstvím požárským je překryta sutí a porostlá lesem černých borovic.

Hraniční vrstvy silur-devon jsou velmi pečlivě prostudovány a vrstvy jsou očíslovány. Hranice mezi silurem a devonem prochází uprostřed vrstvy číslo 20 a je určena na základě obsahu zkamenělin. Jako vůdčí zde byly použity hlavně tyto skupiny organismů: graptoliti, trilobiti, konodonti a chitinovci. Nejdůležitějším druhem pro určení hranice je graptolit Monograptus uniformis, který tvoří nejspodnější devonskou zónu a jeho nástupem začíná devon.

Flóra

Svahy Klonku často porůstají v území nepůvodní druhy - borovice černá, modřín opadavý, trnovník akát a smrk ztepilý. Domácí druhy společenstva dubohabřin dub zimní, habr obecný a javor babyku najdeme pouze ve vrchních částech profilu. V dolních částech svahů pak rostou zbytky suťových lesů s dominantou javoru klenu.

Původně travnaté, dnes nezalesněné plochy jsou pokryty keři růže šípkové, trnky obecné, svídy krvavé a na vrcholu kopce pak nalezneme společenstva xerotermních kostřav s druhy jako je chrpa porýnská či vlnice chlupatá. Nejvýznamnějším biotopem jsou skalní trávníky na prudkých jižních svazích, na které navazují pohyblivé vápencové sutě a křoviny. Na horní hraně skalního profilu jsou vyvinuty zapojené, druhově bohaté širokolisté suché trávníky. Stinné vápence u potoka jsou vhodnou lokalitou pro řadu vzácných mechorostů, jako je vápnomilka přerušovaná nebo trněnka tlustožeberná.

Fauna

Společenstvo měkkýšů je zde oproti centrálním lokalitám Českého krasu poněkud ochuzeno, z teplomilných zde byly nalezeny druhy žitovka obilná (Granaria frumentum), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) či zrnovka mechová (Pupilla muscorum).

Na lísce se vyvíjí vzácná bejlomorka Contarinia cybelae a na pýchavkách je možné potkat vzácného brouka z čeledi pýchavkovníkovití - Lycoperdina bovistae. Na stepních biotopech se z významnějších motýlů vyskytuje otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a pestrobarvec petrklíčový (Hamaeris lucina).

Z významných hnízdících ptáků lze uvést konipase horského (Motacilla cinerea), krahujce obecného (Accipiter nisus), jestřába lesního (A. gentilis) a káni lesní (Buteo buteo).

Podél potoka se vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo) a užovka obojková (Natrix natrix).

Žije tu jezevec lesní (Meles meles), liška obecná (Vulpes vulpes), myšice křovinná (Apodemus flavicollis) a dalších asi 15 druhů běžných savců.

Způsoby péče o území

Geologický profil je nutno udržovat bez porostů dřevin. Proto byla v minulých letech hranice silur/devon, její bezprostřední okolí a horní hrana strmého svahu udržována odstraňováním náletových dřevin tak, aby profil zůstal bez vegetace. Z hlediska nelesních biotopů a teplomilných bezobratlých je zásadní alespoň zachovat stávající rozlohu bezlesí, a to periodickým odstraňováním náletu, kosením a v optimálním případě řízenou pastvou.

Do budoucna se předpokládá postupná likvidace porostů borovice černé a trnovníku akátu a jejich náhrada za porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou.

Pro dobrou viditelnost hranice silur/devon je nutné provádět údržbu (kontrola upevnění a bílý nátěr) prkna, které tuto hranici ve svahu označuje.

Omezení pro návštěvníky

Vzhledem k obtížně prostupnému terénu, tvořenému velmi příkrou skalnatou strání, zčásti vzrostlým lesem, nelze území využívat k masové rekreaci ani ke sportu. Z důvodu ochrany lokality před poškozením a z důvodu bezpečnosti návštěvníků se nedoporučuje vstupovat na příkrý svah profilu. Sběratelsky hodnotné zkameněliny se zde nevyskytují. Biostratigrafie se na tomto profilu opírá především o mikrofosilie.