Národní přírodní rezervace Žofinka

Předmět ochrany

Přirozené lesní porosty tvořené především blatkovými a rašelinnými bory; společenstva otevřených vrchovišť; populace vzácných a ohrožených druhů rostlin borovice blatky a rojovníku bahenního, včetně jejich biotopů

Geologie

Podloží tvoří bělošedé kaolinické pískovce a slepence, jílovité pískovce a prachovce a různobarevné jíly a jílovce svrchnokřídového stáří o mocnosti až 100-200 m reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství (campan - turon). Na tyto vrstvy nasedá rozsáhlé holocenní ložisko oligotrofní rašeliny. Vlastní prostor rašeliniště tvoří protáhlá mísovitá deprese v křídových sedimentech vzniklá zřejmě relativním poklesem území oproti okolí. V bezprostředním podloží rašeliny se střídají decimetrové polohy různobarevných jílů, písčitých jílů, jílovitých písků a písků. Rašeliniště se svažuje k severu až k severozápadu. Mocnost rašeliny je značně proměnlivá a dosahuje v centrální části území maximálně 4 m. Rašeliniště bylo v minulosti těženo a je protknuto odvodňovacími stokami v různém stupni zazemnění.

Hlízenka rojovníková, foto Ing. Josef Hlásek

Flóra

Přirozenými společenstvy submontánního borového rašeliniště (Pino rotundatae – Sphagnetum) jsou vícepatrové reliktní porosty borovice blatky (Pinus rotundata) s nápadným podrostem rojovníku bahenního (Ledum palustre), borůvky černé (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (V. uliginosum), brusinky  obecné (V. vitisidaea), vřesu obecného (Colluna vulgaris), klikvy bahenní (Oxyccocus palustris) a velmi sporadické kyhanky sivolisté (Andromeda polifolia). Vtroušeně roste borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula), krušina olšová (Frangula alnus) a smrk ztepilý (Picea abies). V porostech vřesovcovitých rostlin se sporadicky vyskytuje kapraď osténkatá (Dryopteris carthu­siana) bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa).

Zubateček zavěšený, foto Ing. Josef Hlásek

Fauna

Z bezobratlých živočichů byli zpracováni ve větším rozsahu pouze pavouci a některé druhy brouků, vyskytuje se tyrfofilní střevlík Bembidion humerale, na vřesovišti tyrfobiontní střevlík Agonum ericeti. Nalezeni byli tyrfofilní drabčíci Staphylinus fulvipes, Acidota crenata, Bryocharis formosus, Quedius fuliginosus, Quedius molochinus, Lathrobium brunnipes. Z pavouků byl prokázán vzácný horský druh Centromerus arcanus a  Haplodrassus soerenseni, dále tyrfofilové Pirata uliginosus, P. hygrophilus, Walckenaeria cuspidata, Trochosa spinipalpis, Dolomedes fimbriatus, Alopecosa taeniata, Alopecosa pulverulenta, Harpata lrpida, Centromerus arcanus, Centromerus expertus. Vyskytují se běžné druhy obratlovců typických pro lesní porosty, byl prokázán výskyt celkem 42 druhů. Běžná je ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a datel černý (Dryocopus martius).

Los evropský, foto RNDr. Jan Ševčík

Způsoby péče o území

V rámci řízené péče o rezervaci dochází ke zpomalování odtoku a zaslepování odvodňovacích stok, které byly zřízeny před vyhlášením rezervace. Jsou rovněž budována menší jezírka z důvodů obnovy rašelinotvorného procesu. Část rašeliniště byla v minulosti poškozena odvodněním již v letech 1804-1811 sítí různě širokých kanálů. Po obvodu rezervace došlo v 70.-80. letech 20. stol. v rámci lesnických meliorací k vytvoření hlubokých odvodňovacích kanálů, které narušily vodní režim lokality a přispěly k poškození její vegetace. Dřívější údaje o závislosti rašeliniště na vývěrech podzemních vod nebyly v poslední době potvrzeny a zdá se, že rašeliniště je závislé především na přísunu srážkových vod. Vodní režim lokality je dlouhodobě intenzivně monitorován, probíhá dlouhodobý botanický průzkum a některé dílčí studie. V severní části na rezervaci navazují rašelinné plochy obdobného charakteru s pestrou mozaikou lesních porostů různého charakteru a vytěžených nelesních i sukcesních ploch..

Omezení pro návštěvníky

Území rezervace není veřejnosti přístupné.

Víte že