Přirozené skalní, křovinné a lesní ekosystémy vegetace efemér a sukulentů, lesní lemy, nízké xerofilní křoviny, vysoké mezofilní a xerofilní křoviny, teplomilné doubravy, suťové lesy a bučiny; travinné ekosystémy luk a pastvin, trávníky písčin a mělké půdy a suché trávníky; mokřadní a vodní ekosystémy rákosin a vegetace vysokých ostřic a makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod.
| Rozloha | 344,91 ha |
| Nadmořská výška | 320 - 593 m |
| Území je zvláště chráněno od | 4. 10. 1974 |
| Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP SCHKO Slavkovský les |
| Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Geomorfologicky významný útvar tabulové hory s rozlehlou náhorní plošinou, která skalnatými hranami spadá do stupňovitě uspořádaných svahů. Hora Úhošť je tvořena celkem pěti ukloněnými polohami příkrovů čedičových hornin (leucitit, bazanit, tefrit a čedič) a jedinou polohou tufů. Úhošť představuje relikt samostatného vulkanického tělesa, situovaného na tektonické linii SV–JZ.
Z hlediska druhového bohatství náleží NPR Úhošť mezi botanicky nejvýznamnější území, neboť do roku 1985 zde bylo zaznamenáno na 560 druhů vyšších rostlin, z toho více než 100 taxonů, uváděných v Černém a Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka et al. 2001).
V současnosti zřejmě nejrozšířenějším typem vegetace jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Převládají v nich xerofilní druhy, především svída krvavá (Cornus sanguinea), hloh (Crataegus spp.), javor babyka (Acer campestre), růže (Rosa spp.) a trnka obecná (Prunus spinosa). Vyskytují se zde také méně časté druhy jako ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Nízké xerofilní křoviny zastoupeny na 3 % území se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus) a trnkou obecnou (Prunus spinosa) se vyskytují na okrajích skalních výchozů a hran svahů a v prudkém J svahu.
Na území NPR jsou zastoupeny následující cenné nelesní biotopy, které jsou předmětem ochrany:
Skalní vegetace s kostřavou sivou obsazuje striktně výsušné polohy skalních výchozů s nepravidelným zápojem vegetace, především na J, Z a v menší míře na V svahu. Výraznými prvky jsou zde koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum) a tařice skalní Arduinova (Aurinia saxatilis subsp. arduini). Úzkolisté suché trávníky - stepi s výrazným zastoupením kavylů, jejichž těžiště výskytu se nachází na JZ svahu, další plošky pak na Z svahu. Dominuje kavyl Ivanův (Stipa pennata), k. sličný (S. Pulcherrima) a k. Smirnovův (S. smirnovii), hojně zastoupen i koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Širokolisté teplomilné trávníky s význačným zastoupením vstavačovitých a jalovce představují stepní trávníky s dominující válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) na svazích i na náhorní plošině. Ze vstavačovitých je zastoupen vstavač mužský (Orchis mascula). Jalovec obecný (Juniperus communis) je zastoupen především na J svahu, vzacně se vyskytuje hrachor pačočkový (Lathyrus aphaca). Nejrozšířenější jsou acidofilní suché trávníky (8–10 %) vyskytující se především na náhorní plošině a porůznu na svazích. Diagnostickým druhem je například nejvíce zastoupený rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Lemovými biotopy jsou suché bylinné lemy často v mozaikách s teplomilnými trávníky a na hranách doubrav. Jsou zastoupeny především smldníkem jelením (Peucedanum cervaria), řimbabou chocholičnatou (Pyrethrum corymbosum), kakostem krvavým (Geranium sanguineum) nebo rozrazilem ožankovým (Veronica teucrium), dominuje válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). V podobných biotopech území lze nalézt plamének přímý (Clematis recta), bělozářku větevnatou (Anthericum ramosum), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), zárazu hřebíčkovou (Orobanche caryophyllacea), smil písečný (Helichrysum arenarium) a mařinku barvířskou (Asperula tinctoria).
Předmětem ochrany je dále dochovaná lesní vegetace, kterou tvoří hercynské dubohabřiny (10 %). Jde o humóznější lesní porosty s převahou dubu, habr obecný (Carpinus betulus) je v NPR, stejně jako v Doupovských horách částečně nebo zcela nahrazen javorem babykou (Acer campestre). Tyto porosty jsou druhově velmi pestré, především v jarním aspektu, kdy dominují běžné hajní druhy ale také např. huseník chudokvětý (Arabis pauciflora), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) nebo lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Na prudších svazích, s výchozy skal, místy s rozvaly čedičů a menšími kamennými moři najdeme suťové lesy (do 5 %). Stromové patro je tvořeno dřevinami okolních biotopů, nejčastěji bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem babykou (Acer campestre) a lípou srdčitou (Tilia cordata) v Z části s příměsí jedle bělokoré (Abies alba), stejně tak se prolíná i bylinné patro. Navíc se zde vyskytuje např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Dále jsou zastoupeny květnaté bučiny (do 5 %) - lesy s převahou buku lesního (Fagus sylvatica) s vyšším zastoupením dubu zimního (Quercus petraea) a lípy srdčité (Tilia cordata). Vzácně se vyskytuje i jedle běkokorá (Abies alba). V bylinném patře se vyskytují i některé druhy orchidejí jako kruštík širolistý (Epipactis helleborine), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Ostrůvkovitě, v mírnějších polohách Z svahu jsou rozšířeny středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (3 %) s hojným zastoupením jeřábu břeku (Sorbus torminalis) a dubu zimního (Quercus petraea), v bylinném patře pak roste řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostřice horská (Carex montana), historicky také srpice barvířská (Serratula tinctoria) a rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis). Zajímavý je hojnější výskyt vstavačovitých – vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) a v. zelenavého (P. chlorantha).
Zbylá část lesů je tvořena porosty s dominantním zastoupením smrku ztepilého a modřínu opadavého na severních a zčásti i na jižních svazích.
