Předmět ochrany
Přírodní společenstva litorálních rákosin eutrofních stojatých vod, navazujících hygrofilních až mezofilních luk a vápnitých slatinišť; vzácné a ohrožené druhy živočichů zejména ptáků a populace kriticky ohroženého druhu živočicha vrkoče útlého, včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy rostlin zejména populace kriticky ohrožených druhů rostlin pampelišky bavorské, pampelišky husí a pampelišky zavlažované, včetně jejich biotopů; typy přírodních stanovišť a druhů, pro které byla jinám právním předpisem vyhlášena EVL Žehuňsko a které se nacházejí na území NPP
Geologie
Geologickým podkladem jsou sedimentární horniny, kvartérní hlíny, písky a štěrky, křídové jílovce, slínovce, vápence a prachovce, překryté černozeměmi pelickými ze slínů a pelozeměmi.
Flóra
Vegetace volných vodních ploch je představována porosty stulíku žlutého (Nuphar lutea) v přítokové části rybníka, jinak je rybník na vodní rostliny chudý.
Na rybník navazují litorální rákosiny tvořící husté uniformní porosty, v nichž se pouze roztroušeně na okrajích vyskytují drobné „tůňky“ s pestřejší vegetací rdesty, růžkatce, šmel okoličnatý, ojediněle v rákosinách roste pryskyřník velký (Ranunculus lingua). Na rákosiny navazují luční porosty.
Nejcennější jsou slatinné louky a bezkolencové louky, na něž však vázán největší počet ohrožených druhů – prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), ostřice Davallova (Carex davalliana) aj. Žehuňský rybník je jedinečný výskytem několika druhů bahenních pampelišek (Taraxacum sect. Palustria).
Na jižním břehu rybníka převládají ostřicové porosty, nejčastěji s dominantní ostřicí ostrou, které se prolínají s porosty charakteru pcháčových luk až tužebníkových lad. Na severním břehu navazuje na rákosiny mozaika podmáčených luk a ostřicových porostů a kontinentální zaplavované louky s česnekem hranatým.
Dále od rybníka a na vyšších úrovních terénu louky dále přecházejí v mezofilní, místy květnaté, místy s dominantními travinami. Zajímavá subhalofilním charakterem vegetace, například s jetelem jahodnatým (Trifolium fragiferum), je malá pastvina poblíž obce Žehuň.
Fauna
Udávány jsou zvláště chráněné druhy vodních měkkýšů – škeble rybničná a velevrub malířský. Na loučkách východně od Choťovic byl zjištěn vrkoč útlý (Vertigo angustior). Z obojživelníků a plazů zde byly zaznamenány všechny tři druhy zelených skokanů, čolek obecný, čolek velký a kuňka obecná.
Žehuňský rybník patří k našim nejcennějším lokalitám výskytu ptactva a je významnou zastávkou při tahu severských populací. Rozlehlé rákosiny hostí v hnízdním období značný počet zvláště chráněných druhů, především z řádu krátkokřídlých: chřástal malý, chřástal kropenatý, chřástal vodní a brodivých: bukač velký a bukáček malý. Chřástal kropenatý a bukáček malý jsou předmětem ochrany ptačí oblasti. V období tahu se na vodní hladině se vyskytují husa velká, husa běločelá, ostralka štíhlá a někteří další vrubozobí. V hnízdní době se zde zdržují také vzácnější druhy dlouhokřídlých (racek černohlavý).
Okolí rybníka s mozaikou různých ploch a křovin vytváří útočiště mnoha druhům chráněných druhů pěvců: slavík obecný, slavík modráček středoevropský, hojně ťuhýk obecný. Pokud je dno rybníka alespoň zčásti obnaženo, stává se významným tahovým místem bahňáků, např. vodoušů a jespáků.
Způsoby péče o území
Cenné luční plochy v okolí rybníka vyžadují pravidelné sečení, které provádí zvětšiny místní zemědělské farmy. Speciální péči vyžadují podmáčené plochy, které je nnutné kosit ručně křovinořezy. V rákosinách se obnovují a nově vytvářejí drobné tůně. Na rybníce hospodaří Rybářství Chlumec nad Cidlinou.
Omezení pro návštěvníky
Na rybníce není z hospodářských důvodů povoleno sportovní využívání. Z důvodu ochrany hnízdících ptáků není dovoleno vstupovat do litorálních porostů rybníka v době od 1. dubna do 31. července.
