Ochrana přirozených ekosystémů smíšených lesů, charakteristických pro vyšší polohy Žďárských vrchů.
Rozloha | 39,00 ha |
Nadmořská výška | 726 - 810 m |
Území je zvláště chráněno od | 31. 12. 1933 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP SCHKO Žďárské vrchy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Mírně zvlněné svahy převážně jihozápadní expozice s částí plochého návrší hřbetu Žákovy hory v Devítiskalské vrchovině jsou budovány migmatity a dvojslídnými rulami svrateckého krystalinika s vložkami amfibolicko-biotitických rul a amfibolitů. Na svahových zvětralinách jsou vytvořeny mezotrofní kambizemně přecházející v pokryvy v oligotrofní kambizemní podzoly. V okolí ojedinělých pramenišť a zamokřených úpadů jsou zastoupeny gleje a pseudogleje.
Lesní společenstva území náleží ke květnatým bučinám svazu Fagion sylvaticae, asociacím Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae a Festuco altissimae-Fagetum sylvaticae. Na humusem obohacených suťových fragmentech k nim přistupují prvky svazu Tilio-Acerion, zpravidla v návaznosti na ojedinělá prameniště svazu Caricion remotae. Na minerálně chudém podkladu na temeni Žákovy hory zasahují do území acidofilní smrkové bučiny blízké asociaci Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae. V dřevinné skladbě převládá buk lesní, přimíšen je javor klen a j. mléč, místy smrk ztepilý, ojediněle vtroušena olše lepkavá, jilm horský, jasan ztepilý a jeřáb ptačí. Jedle bělokorá, jedna z hlavních přirozených dřevin pralesa, již z nynější porostní skladby vymizela a objevuje se jen v mladších porostních skupinách v později rozšířené části rezervace. Zjara v bylinném podrostu rozkvétají význačné druhy jedlobučin, které již z okolních smrkových lesů vymizely, jako jsou kyčelnice devítilistá, k. cibulkonosná, bažanka vytrvalá, dymnivka dutá, vraní oko čtyřlisté. Ve vlhčích partiích a kolem pramenišť roste např. kapraď samec, bukovník kapraďovitý, čarovník alpský, rozrazil horský a ojediněle v nižších polohách i bledule jarní, lýkovec jedovatý a podbílek šupinatý. Z nižších rostlin jsou rozšířeny různé druhy lišejníků, bohatá je i bryoflóra území. Pralesovitý ráz rezervace dotvářejí choroše, a jiné dřevokazné houby, vytvářející rozkladem dřevní hmoty vhodné podmínky k nepřetržité obnově lesa.
Na zachovaný segment pralesovitých jedlobučin je vázán výskyt nejrůznějších druhů střevlíků Carabus linnei, C.auronitens, Cychrus attenuatus, Pterostichus burmeisteri, Trechus pulchellus, T. splendens, boreomontánních druhů mravenců Camponotus herculeanus, Manica rubida, Myrmica lobicornis, Formica picea, F. lemani, F. lugubris a řady dalších bezobratlých. Území obývá čolek horský, ropucha obecná, skokan hnědý, ještěrka živorodá a slepýš křehký. V lesním porostu hnízdí mj. datel černý, strakapoud velký, holub doupňák, sýc rousný, puštík obecný, lejsek černohlavý, ořešník kropenatý a v minulosti i čáp černý. Žákova hora je nejvýznamnějším hnízdištěm ze dvou lokalit v CHKO vzácného lejska malého. Ze savců zde žijí všichni tři naši rejskové – vzácný rejsek horský, dále r. malý a r. obecný, hraboš mokřadní, kuna lesní, netopýr stromový aj. Lesní komplex je domovem původní populace jelení zvěře.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy