Předmět ochrany
Bažinatá louka s typickou květenou
Bažinatá louka s typickou květenou
| Rozloha | 0,50 ha |
| Nadmořská výška | 527 - 530 m |
| Území je zvláště chráněno od | 30. 5. 1949 |
| Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
| Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Lokalita je obklopena horninami železnohorského plutonického komplexu, kde základem je světle šedý granodiorit (zjednodušeně jemnozrnná žula) vzniklá koncem prvohor. Hornina vznikala v období várijského vrásnění, konce prvohor. V přírodní památce se ale nachází horniny mnohem mladší. Jedná se o nezpevněné sedimenty čtvrtohorního stáří. Ve východní části území, původně mírně snížené, leží nyní akumulace humusového horizontu z ornice a náplavů z okolních pozemků. K této akumulaci došlo vlivem průtoku potoka Debrného, jehož původní koryto bylo zazemněno. Nyní potok Debrný protéká rybníčkem, který je součásti přírodní památky. Podél toku se nachází převážně písek, v menší míře pak štěrk a hlína. Půdním typem je kambizem glejová mesobazická
Porosty tvoří společenstvo vysokých ostřic asociace „Caricetum rostratae“ a společenstvo „Calletum palustris“. Ve zvodnělé části rybníčka dominuje ďáblík bahenní (Calla palustris). Ve společenstvu vysokostébelných ostřic roste např. kuklík potoční (Geum rivale), blatouch bahenní (Caltha palustris), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), violka bahenní (Viola palustris), zábělník bahenní (Comarum palustre). Břehy rybníčka lemují olšiny a vrbiny s příměsí dalších druhů dřevin. V rámci CHKO Železné hory se jedná o nejbohatší populaci ďáblíku bahenního. V době vyhlášení přírodní památky v roce 1949 byla flóra mnohem bohatší, bylo zde možné nalézt mimo jiné také populaci vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), tento stav se změnil po provedení meliorací sousedních pozemků v 80 -tých letech, kdy došlo k zániku těchto populací.
Živočichové jsou zastoupeni druhy vázanými na čisté vody. Žije zde několik druhů vážek (Odonata), jedná se například o šídlo sítinové (Aeshna juncea). Při průzkumu měkýšů zde byl zjištěn výskyt drobného vodního mlže - hrachovky prosné (Psidium milium), která patří k vzácnějším druhům a obývá zde mělké mokřadní partie. Obojživelníky zde zastupuje skokan hnědý (Rana temponaria), ropucha obecná (Bufo bufo), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris). Ptačí druhy zde zastupuje červenka obecná (Erithacus rubecula), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), drozd kvíčala (Turdus pilaris), drozda zpěvný (Turdus philomelos) a některé další druhy ptáků. Pro řadu živočichů je toto území významným nalezištěm potravy, rozmnožují se tu vodní a mokřadní druhy.
Ostřicové louky jsou každoročně koseny. Na rozhraní litorálu a louky bývá jednou za 2 až 3 roky ručně vytrháván rákos. Nepravidelně se provádějí výřezy náletových dřevin v okrajových partiích přírodní památky. V rámci komplexních pozemkových úprav v roce 2016 se podařilo přičlenit pozemek hráze do PP. V dalších letech je plánováno zajistit opravu hráze, vrátit tok do původního koryta a tím zamezit zazemňování rybníka a zamezit nánosu naplavenin na ostřicové louky, provést odbahnění části rybníčka, obnovit tůně v západní části ostřicové louky.
Vstup do přírodní památky není omezen. Přírodní památka je místním obyvatelstvem, vzhledem k blízkosti sídla hojně využívána k procházkám.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory
