Přírodní útvar určený k ochraně a) mokřadních ekosystémů rákosin a vegetace vysokých ostřic, vegetace jednoletých vlhkomilných bylin, makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod a slatinných a přechodových rašelinišť, b) travinných ekosystémů luk a pastvin, c) lesních a křovinných ekosystémů mokřadních olšin a mokřadních vrbin, d) tahové zastávky a mimohnízdního shromaždiště vodních ptáků, e) rybničního biotopu společenstva hnízdících vodních a mokřadních druhů ptáků, f) rybničního biotopu společenstva obojživelníků, g) biotopu vzácného a ohroženého druhu rostliny srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus), včetně její populace.
| Rozloha | 116,04 ha |
| Nadmořská výška | 370 - 378 m |
| Území je zvláště chráněno od | 19. 11. 1949 |
| Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Jižní Čechy |
| Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Geologickým podkladem jsou jílové, písčité a štěrkové sedimenty terciérního (miocénního) stáří. Půdním podkladem je zčásti organogenní slatina, zčásti hydromorfní glejové půdy přecházející pozvolna k zonálním půdám okolních terénních elevací.
Nejvýznamnější formací v rezervaci jsou litorální rákosiny svým rozsahem dosti výjimečné v celé Českobudějovické pánvi i v rámci celých jižních Čech. V jihozápadní části je v litorálním pásmu vytvořené cenné přechodové rašeliniště s výskytem vzácných druhů jako např. ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) aj. V této ploše byl potvrzen výskyt vzácného mechu srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus).
Na ploše Řežabineckých tůní byly kdysi vytěžené pískovny s dnes již zaniklými fytocenózami sv. Radiolion linoidis, s výskytem např. drobýšku nejmenšího (Centunculus minimus). Dnes jsou tůně prakticky zazemněné a zarostlé společenstvy sv. Magnocaricion elatae, Cicution virosae, Oenanthion aquaticae, Parvopotamion, Utricularion austaralis, Salicion cinereae, místy až iniciálními porosty bažinných olšin sv. Alnion glutinosae. Po odbahnění dvou tůní v roce 1998 se zde objevily souvislé porosty bublinatky jižní (Utricularia australis), které byly postupně vystřídány velmi početnou populací silně ohroženého rdestu ostrolistého (Potamogeton acutifolius). Sušší místa pokrývají vzrostlé nálety břízy, osiky, olše, dubu a borovice.
Díky značné výměře a druhové i strukturní pestrosti hostí zdejší rákosiny velmi cenný soubor ptačích druhů, striktně vázaných na toto společenstvo, který patří k nejbohatším na území kraje. Mimo jiné zde pravidelně hnízdí např chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal malý (Porzana parva), slavík modráček (Luscinia svecica), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), husa velká (Anser anser), bukáček malý (Ixobrychus minutus) či bukač velký (Botaurus stelaris). Na rybníku dlouhodobě hnízdí početná kolonie racků chechtavých (Larus ridibundus) společně s několika páry potápek černohlavých (Podiceps nigricollis). V roce 2012 byl na rybníku vybudován menší zemní ostrůvek o rozloze cca 5 x 10 m, který se stal hnízdištěm kolonie rybáků obecných (Sterna hirundo).
Rybník je také důležitým pohnízdním a tahovým shromaždištěm pro mnoho druhů vodních ptáků. Je vyhlášen i ptačí oblastí pro protahující kopřivku obecnou (Anas strapera).
Tůně při východním břehu rybníka jsou ze zoologického hlediska významným biotopem početných populací celé řady obojživelníků, běžný je zde např. skokan ostronosý (Rana arvalis) či blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus).
Rybník je v majetku České republiky a rybářské hospodaření je zajišťováno pronájmem rybníka. V nájemní smlouvě je upravena intenzita a způsob hospodaření tak, aby nedocházelo k poškozování rybničního ekosystému. Na některých lokalitách zajišťuje AOPK ČR pravidelný management podmáčených luk či suchých stanovišť na pahorku Pikárna.
Plocha NPR je přístupná po veřejných cestách, které vedou podél východního a severního břehu rybníka. Po hrázi je vedena značená turistická cesta. V roce 2005 a 2006 bylo podél přístupné veřejné cesty instalováno 8 informačních tabulí a nachází se zde i vyhlídková věž z možností pozorování ptáků na hladině. Na rybníku probíhá dlouhodobý ornitologický výzkum včetně každoroční odchytové akce spojené s kroužkováním ptáků.