Přírodní rezervace Čihadlo

Předmět ochrany

Přirozené listnaté lesy na devonském vápenci a sprašových pokryvech, povrchové a podzemní krasové jevy

Geologie

Přírodní rezervace Čihadlo reprezentuje okrajový svah tzv. Babické plošiny. Převážná část rezervace je tvořena lažáneckými vápenci, středně až svrchnědevonského stáří.

Povrch Babické plošiny je místy poznamenán drobnou povrchovou těžbou vápenců staršího data, babickými a kanickými "vápeníky".

Podzemní krasové jevy jsou reprezentovány několika drobnými jeskyňkami pravděpodobně svahového původu (jeskyně Kapustovka). Tato jeskyně je pojmenována po vojenském zběhovi, který se v ní během první světové války skrýval, a kterého v nedalekých Babicích zastřelil při přelézání hřbitovní zdi příliš horlivý četník.

Největší jeskyní je tzv. Babická jeskyně s nadmořskou výškou vchodu 455 a délkou chodeb okolo 100 m s udávanou denivelací 7 m. Jeskyně směřuje pod centrální část Babické plošiny. Hypoteticky se může jednat o paleovývěr vod z Babické plošiny. Jeskyně byla objevena amatérskými speleology v roce 1974. Možnosti dalšího speleologického průzkumu jsou omezeny stísněnými prostorami a obtížným transportem vytěženého materiálu.

Jeskyně Kapustovka v Babickém žlíbku

Flóra

V synusii podrostuje zastoupena řada chráněných druhů (často vázaných na prosvětlená místa na hranách plošiny či babického žlíbku. Nejsevernější lokalitu výskytu v Moravském krasu zde má koniklec velkokvětý, který se zde vyskytuje v několika exemplářích. Poměrně hojný je zde chráněný dřín obecný, který kvete brzy na jaře ještě před olistěním drobnými žlutavými kvítky a na podzim je charakteristický červenou lesklou peckovicí 1 až 3 cm dlouhou. Z celé řady dalších chráněných druhů můžeme jmenovat snadno rozpoznatelnou třemdavu bílou a medovník meduňkokvětý. Třemdavě bílé se lidově říká ohnivý keř, její silice, které se intenzivně za horkého dne vypařují, je možné zapálit sirkou. U citlivější osoby může vlivem produkované silice vzniknout při doteku s rostlinou na kůži alergická fotosenzitivita. Kůže se stane citlivou na ultrafialové záření a vytvoří se na ní špatně se hojící puchýře s následnými jizvami.  

Dřín obecný

Třemdava bílá

Koniklec velkokvětý

Fauna

Tůň pod Srnčí studánkou slouží k rozmnožování obojživelníků ropuchy obecné a skokana hnědého. Druhově nejbohatší skupinou jsou ptáci. Bylo zde zjištěno 42 druhů a z toho 34 hnízdících (Vermouzek, 2007). Z dravců se nepravidelně objevuje chráněný krahujec obecný a káně lesní, pravidelně zde hnízdí holub hřivnáč, hrdlička divoká a chráněný holub doupňák. Ze vzácnějších druhů zde může být pozorována za tahu žluva hajní.

Způsoby péče o území

Lesy na značné části území rezervace již mají charakter přírodě blízkých lesů a jsou trvale ponechány samovolnému vývoji. Na zbývající části rezervace probíhají zásahy, které mají za cíl postupně upravit druhovou skladbu a strukturu lesních porostů do té podoby, aby mohly být ponechány samovolnému vývoji. V omezené míře jsou vylišeny světliny, na nichž budou dlouhodobě probíhat opatření, která mají za cíl zabránit zarůstání těchto světlin a udržet je ve stavu příznivém pro teplomilné a světlomilné druhy.

Výhled z hrany Babického žlíbku na obec Babice nad Svitavou

Víte že