Národní přírodní památka Radouč

Předmět ochrany

K ochraně význačných vápnomilných a teplomilných společenstev opukových skal s ojedinělým výskytem devaterky poléhavé (Fumana procumbens) v Čechách.

Geologie

Národní přírodní památka se rozkládá na části skalnatého svahu na levém břehu údolí Jizery. Horninový podklad zde tvoří křídové vápnité pískovce, které vystupují jak v podobě přirozených skalních výchozů, ale také jsou obnaženy ve střední části NPP, kde je starý lom u mostu do Podlázek. Na vápnitých pískovcích se vytváří mělké půdy, pararendziny a litozemě v iniciálních stadiích na hranách skal. Na území navazuje štěrkopísková plošina, rovněž ochranářsky velmi cenná, jedná se o mezernaté trávníky s paličkovcem šedavým a také o lokalitu s výskytem sysla obecného.

Flóra

Současné nelesní vegetace na Radouči je výsledkem pastvy v minulosti a dalších činností člověka. Vysazené akáty v dolní části území byly v minulosti vykáceny a výmladky byly likvidovány pomocí pastvy koz, čímž se zachovávalo bezlesí. V současné době je v území mozaika keřových porostů (svída krvavá, ptačí zob obecný, hlohy a keře růží), skalní vegetace na skalních teráskách, drobných výchozech skal a v okolí lomu, na kterou navazují rozmanitá stepní společenstva, maloplošně se vyskytují dle hloubky půdy. Většinu území zaujímají na hlubších půdách teplomilné trávníky s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) nebo sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Dalším typem vegetace vyskytujícím se v území jsou kostřavové trávníky - s kostřavou sivou (Festuca pallens ) a k. valiskou (Festuca valesiaca). Dominantní trávy doplňují i další druhy např. vousatka prstnatá (Botriochloa ischaemum), kavyl Ivanův (Stipa pennata), smělky (Koeleria pyramidata a Koeleria macrantha), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), z ostřic pak ostřice nízká (Carex humilis) nebo ostřice plstnatá (Carex tomentosa). Na živinami bohatších místech expanduje ovsík vzpřímený (Arrhenatherum elatius) nebo srha říznačka (Dactylis glomerata).

Na skalnatém svahu a drobných teráskách jsou zastoupeny jak druhy sušších trávníků se širokou amplitudou - mochna písečná (Potentilla arenaria), hvozdík kartouzek pravý (Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), tak i sukulentní druhy jako jsou např. rozchodníky (r. ostrý - Sedum acre, r. tenkolistý - S. bononiense). Ve štěrbinách nalezneme druhy rodu Asplenium. Ze vzácnějších druhů zde můžeme spatřit na jaře koniklec luční (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), v letních měsících jsou stráně poseté světlými květy bělozářky větvité (Anthericum ramosum) nebo hlaváčem žlutavým (Scabiosa ochroleuca), a na podzim zde žlutě září zlatovlásek obecný (Aster linosyris). Nejvýznamnějším druhem území je devaterka polehavá (Fumana procumbens).

Populace devaterky v současné době není příliš silná, vyskytuje se zde jen několik desítek jedinců. Jedná se o jediný výskyt devaterky poléhavé v Čechách, další lokality můžeme nalézt na jižní Moravě. Devaterka kvete jen krátce, dopoledne rozkvétá a již odpoledne korunní lístky opadají. Vyskytuje se jen na části lokality, a to v horních části skalek. Druh je ohrožen především nadměrným pohybem lidí po skalních výchozech.

Fauna

Kromě teplomilných druhů rostlin lokalita hostí i řadu druhů typických pro stepní lokality, např. stepník rudý (Eresus cinnaberinus), snovačka Dipoena melanogaster, skálovka Zelotes longipes. Z měkkýšů zde byl nalezen významný teplomilný plž Pupilla triplicata. Z nápadných druhů nemůžeme opominout majku fialovou (Meloe violaceus), a nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis), jež je vázaný na přilehlé dubové porosty v ochranném pásmu NPP.

Způsoby péče o území

Hlavní péče o území spočívá v likvidaci invazních druhů a udržení bezlesí. Nejvhodnějším managementem je pastva, ale s ohledem na blízkost města a velkému dopravnímu ruchu v těsné blízkosti NPP je obtížné tento management zajistit v dostatečném rozsahu. Pastva byla, alespoň na části území obnovena v r. 2010. Nebezpečím pro území je nadměrná návštěvnost a přísun živin, ale také šíření třtiny křovištní.