Národní přírodní památka Ptačí hora

Předmět ochrany

Ochrana porostu s původním autochtonním jesenickým modřínem v bohaté bučině.

Geologie

Chráněné území leží v nadmořské výšce 440 – 574 m n. m. Jedná se o zalesněné území rozprostírající se na východních svazích vrchu zvaného Ptačí hora, které je součástí rozsáhlejších lesních komplexů pokrývajících levobřežní úbočí údolí řeky Opavy. Území je odvodňováno drobnými bezejmennými levostrannými přítoky Opavy.

Geologickým podložím NPP Ptačí hora je spodní karbon (kulm). Jsou to tournai-benešovské vrstvy, což je flyšovité souvrství s převahou drob, drobových pískovců a slepenců. Ve složení převažují psamity, které vystupují v polohách decimetrových až metrových a obsahují vtroušené valouny. Jsou černošedé, temně šedé i zelenošedé. Podstatnými součástmi jsou křemen, ortoklas, oligoklas, andezit, chlorit, muskovit i biotit.

Základním půdním typem je kambizem a to kambizem typická mezotrofní. Půda je to převážně písčitohlinitá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, do spodin ulehlá, různě kamenitá.

Flóra

Dominujícími porosty jsou květnaté bučiny s jedlí bělokorou a s vysokým zastoupením místního ekotypu modřínu sudetského-jesenického, který je zde jedním z předmětů ochrany. Z fytocenologického hlediska lze porosty hodnotit jako přechody mezi asociacemi Luzulo fagetum a Melaphyro-Fagetum s některými prvky poměrně častými v Nízkém Jeseníku, např. asociace Festuco-Fagetum. Jako zajímavý je uváděn výskyt horského druhu třtiny chloupkaté Calamagrostis villosa nebo naopak druhu hájového jaterníku podléšky Hepatica nobilis. Ze vzácných druhů rostlin se zde roztroušeně vyskytuje kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), ojediněle i zvláště chráněná lilie zlatohlavá (Lilium martagon).

Mykologickým průzkumem zde byly potvrzeny čtyři druhy hub z Červeného seznamu ohrožených druhů. Jedná se o kriticky ohrožený škrobnatec terčovitý Aleurocystidiellum disciforme a silně ohroženou vláknici zardělou, helmovku dvojvonnou a holubinku hnědofialovou (Inocybe whitei, Mycena diosma, Russula brunneoviolacea).

Fauna

V rámci sledování výskytu živočichů zde bylo zaznamenáno osm zvláště chráněných druhů fauny. Jedná se především o druhy vázané na přítomnost starých dřevin nabízejících dostatek úkrytů a hnízdních příležitostí v doupných stromech (zejména avifauna a netopýři) a zároveň i hynoucí a uhynulé stromy včetně ležícího tlejícího dřeva, které osídlují specifické druhy saproxylofágního hmyzu. Podmínky území NPP budou mít do budoucna zvyšující potenciál pro život řady druhů vázaných na staré lesní porosty. V současné době lze zaslechnout nebo spatřit na Ptačí hoře holuba doupňáka (Columba oenas), žluvu hajní (Oriolus oriolus), krahujce obecného (Accipiter nisus), plšíka lískového (Muscardinus avellanarius), či několik druhů netopýrů. Z hmyzu byly nalezeni dva vzácní brouci zdobenec zelenavý a z. skvrnitý (Gnorimus nobilis), (Trichius fasciatus).

Způsoby péče o území

Území NPP Ptačí hora tvoří les s převážně přirozenou dřevinnou skladbou a vtroušeným modřínem opadavým, jehož stáří je v některých porostních skupinách až 150 let. Z cílených managementových zásahů zde probíhá a bude probíhat pouze snaha o vytvoření podmínek pro zmlazení modřínů a to především na menších vhodných plochách (ideálně např. po přirozených disturbančních jevech). Tyto plochy je třeba oplotit proti škodám spárkatou zvěří, která modříny s oblibou vyhledává pro vytloukání paroží. Oplocenky zároveň poskytují ochranu pro odrůstající zmlazení jedle bělokoré, buku a dalších dřevin přirozené skladby. V porostech se zvýšeným zastoupením smrku by měla nadále pokračovat jeho redukce formou nahodilých těžeb.

Omezení pro návštěvníky

Návštěvníci by se zde měli vyvarovat především vstupu mimo značené cesty a chodníky. I na nich je ale třeba pamatovat na to, že starý les „pracuje“ podle svého a padající tlející větve i celé pahýly, souše a stromy mohou kdykoliv (i za bezvětří) ohrozit vaší bezpečnost.