Polabská černava na podloží sladkovodní křídy a vápnitého slatinného ložiska s mokřadními a lučními společenstvy vzácných mokřadních makrofyt, zejména vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou asociace Cladietum marisci, slatinná společenstva svazu Caricion davallianae, střídavě vlhké bezkolencové louky, vegetace polopřirozených suchých trávníků a facie křovin na vápnitých podložích, slatinná společenstva asociace Juncetum subnodulosi na přechodu k pcháčovým a bezkolencovým loukám, vegetace vysokých ostřic nebo tužebníkových lad a jasanovo-olšové lužní porosty; vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace kriticky a silně ohrožených druhů hořečku nahořklého jazykovitého, pětiprstky hustokvěté, mařice pilovité, sítiny slatinné, šášiny rezavé, šášiny načernalé, třtiny pestré, tučnice obecné a vstavače vojenského, včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhu vrkoč útlý, včetně jeho biotopu
Rozloha | 21,97 ha |
Nadmořská výška | 183 - 186 m |
Území je zvláště chráněno od | 26. 8. 1946 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP SCHKO Kokořínsko - Máchův kraj |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Polabská černava se rozkládá na zbytku mohutného slatinného ložiska na západním okraji obce Mělnická Vrutice v údolní nivě Pšovky. Profil slatiny je silně zvodnělý s hladinou podzemní vody 50 – 60 cm pod povrchem. Území je syceno vodou z Pšovky a z pramenů ležících mimo území NPR
Nejcennějšími společenstvy slatinných luk jsou porosty s ostřicí Davallovou (Carex davalliana), porosty šášiny rezavé (Schoenus ferrugineus) a š. černavé (S. nigricans) a porosty se sítinou uzlíkatou (Juncus subnodulosus). Z vstavačovitých jsou to prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač bahení (O. palustris). Zajímavý je i výskyt masožravé rostliny tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), která tu vykvétá v počtu až několika set jedinců. Významným společenstvem vysokých ostřic je porost s kriticky ohroženým druhem mařicí pilovitou (Cladium mariscus). Toto společenstvo je vázáno převážně na zatopené jámy po vytěžené slatině. Na těchto vlhkých místech je historicky udáván další z kriticky ohrožených druhů, hlízovec Loeselův (Liparis loeselii).
Na území Polabské černavy bylo v posledních letech prováděno hned několik zoologických inventarizačních průzkumů. Průzkumy bezobratlých prokázaly přítomnost reliktního druhu potápníka Dytiscus semisulcatus a dvou velmi vzácných druhů pavouků mysmeny Jobovy (Mysmenella jobi) a pavučenky nosaté (Troxochrus nasutus). Významný je i výskyt dvou silně ohrožených druhů motýlů modráska bahenního (Maculinea nausithous) a m. očkovaného (M. teleius).
Velkým zásahem do hydrologických poměrů území byla stavba skupinového vodovodu v r. 1964 pro města Mělník, Kralupy n. Vltavou, Slaný, Kladno a Neratovice. Jímání podzemní vody pravděpodobně způsobuje občasné vysychání části koryta Pšovky a negativně tak ovlivňuje hydrologické poměry oblasti.