Přírodní památka Šemnická skála

Předmět ochrany

Znělcová kupa s neobvykle utvářenými skalisky a dalšími geomorfologickými jevy, na níž se vytvořila na skalních útvarech cenná bylinná společenstva skalních štěrbin a drolin.

Geologie

Šemnická skála je výrazný znělcový skalní kužel na jihozápadním okraji Doupovských hor. Vznikl z hustší znělcové lávy, která nestihla vytéct a utuhla ještě uvnitř sopky v její tzv. přívodní dráze. Pod příkrými skalními výchozy a stěnami se akumuluje hrubozrnná suť, která místy nabývá až charakteru kamenných moří. Na západním okraji přírodní památky vychází na povrch i paleozoické granity a grandiority krušnohorského plutonu.

Flóra

Na zdejších strmých svazích a sutích se vyvinula společenstva suťových lesů a cenná teplomilná bylinná a křovinná společenstva skalních štěrbin a drolin. Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin se na lokalitě vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a tařice skalní (Aurinia saxatilis), z dalších významných druhů zde roste lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jalovec obecný (Juniperus communis), jestřábník Schmidtův (Hieracium schmidtii), pavinec horský (Jasione montana), kozlík ukrajinský chlumní (Valeriana stolonifera ssp. angustifolia) či tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). Dřívější výskyt kapradinky skalní (Woodsia ilvensis) a lopuštíku skloněného (Hackelia deflexa) nebyl v území nověji potvrzen, a to ani s použitím lanové techniky.

Fauna

Lokalita je zajímavá výskytem a hnízděním výra velkého (Bubo bubo). Území přírodní památky a její blízké okolí je domovem také kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) nebo sýce rousného (Aegolius funereus) V blízkosti Šemnické skály se vyskytuje i náš kriticky ohrožený dravec sokol stěhovavý (Falco peregrinus) se zaznamenaným pokusem o hnízdění na skalních římsách.

Způsoby péče o území

Pro zajištění ochrany výra velkého a sokola stěhovavého se těžby a probírky v lesních porostech provádí mimo období jejich hnízdění. Kontroluje se zákaz horolezení a návštěvnost území a důležité je i vyloučení plošné aplikace chemických látek na celém území. V péči o neživou přírodu se jedná především o prevenci rozrušování stěn horolezeckou technikou a poškozování vrcholových skal vyrýváním jmen návštěvníků a nápisy akrylovými barvami.

Omezení pro návštěvníky

Kvůli ochraně a možnému rušení zde hnízdících chráněných druhů ptáků platí na celém území přírodní památky zákaz horolezectví.

Víte že