Rozloha | 1,39 ha |
Nadmořská výška | 473 m |
Území je zvláště chráněno od | 27. 4. 1950 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Podloží tvoří žula železnohorského (nasavrckého) plutonu krytými mělkými glejovými půdami. Přírodní památka se nachází v geomorfologickém celku Železné hory a podcelku Sečská vrchovina.
Jedná se o menší rybník s bohatě rozvinutým litorálním pásmem napájený srážkovými vodami.
Z vodních makrofyt jsou nápadné porosty lekníku bílého (Nymphaea alba) a také stulíku žlutého (Nuphar lutea). Na okrajích se vzácně vyskytuje bublinatka jižní (Utricularia australis).
Dále prstencově navazují porosty orobince a rákosu, vodní fáze litorálu zde postupně přechází v terestrickou. Východní a západní okraje PP jsou tvořeny společenstvy ostřic a přechodových rašelinišť. Voda v rybníku má dystrofní rysy, vyznačuje se kyselou reakcí, nižším obsahem kyslíku a vysokým podílem huminových látek.
Zjištěn byl i výskyt vzácného druhu sinice Microchaete tenera.
Význmaný je především výskyt živočichů vázaných na vodní ekosystém. Jedná se např. o obojživelníky čolek horský (Triturus alpestris), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka ohnivá (Bombina bombina), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan zelený klepton (Rana kl. esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo), čolk obecný (Triturus vulgaris) a skokan ostronosý (Rana arvalis) nebo o společenstva hmyzu zastoupené ohroženou vážkou jasnoskvrnnou (Leucorrhinia pectoralis ) nebo šídlem sítinovým (Aeshna juncea).
V roce 2013 byla provedena revitalizace rybníka Boušovka, během níž byl rybník odbahněn a byla opravena hráz. Větší část litorálu rybníka byla nejen zachována, ale došlo i k rozšíření tohoto pásma odvozem starých deponií rybničního bahna. Cílem bylo jak zlepšení životních podmínek pro obojživelníky a hmyz, tak i zachování vodních makrofyt.
V rybníku neprobíhá chov ryb.
PP Boušovka nevyžaduje speciální omezení pro návštěvníky. Jsou tedy pro zajištění chráněných fenomenů zakázány činnosti, které by je mohly ohrozit, např. sběr rostlin a živočichů.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory
Hladina rybníka pokrytá porostem leknínu bílého. (Foto Z. Růžičková)
Celkový pohled na rybník Boušovka. (Foto Z. Růžičková)
Vědecké jméno leknínu pochází z řeckého slova nýmfaia, což znamená vodní vílu. (Foto Z. Růžičková)
Leknín bílý se po odbahnění rybníka opětovně rozrostl z ponechaných oddenků. (Foto M. Růžička)
Detail květu růžové formy leknínu bílého. (Foto M. Růžička)
Nové tůně v litorálu rybníka Boušovka jsou místem rozmnožování např. čolka velkého. (Foto Z. Růžičková)
Vážka jasnoskvrnná vyhledává k rozmnožování slatinné okraje rybníka. (Foto M. Růžička)
Litorál rybníka Boušovka. (Foto Z. Růžičková)
Pohled na rybník před jeho odbahněním a rekonstrukcí výpustního zařízení. (Foto Michael Dalecký)
Samec vážky ploské má blankytně modrý nápadně rozšířený zadeček. (Foto M. Růžička)
Před odbahněním rybníka byla ve vrcholném létě jeho celá hladina pokrytá listy leknínu a stulíku žlutého. (Foto Michael Dalecký)
Mělkovodní zóna zarostlá druhově petrou litorální vegetací je centrem rozmnožování místních obojživelníků. (Foto M. Růžička)