Předmět ochrany
Ochrana území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro Pooderský bioregion, jimiž jsou: Část pravobřežní říční terasy Odry s porosty dubohabřin na svazích, s četnými prameništi a pod patou svahů lesními porosty střemchových jasanin, obohacených prvky karpatské květeny. Rovinná část území je protkána řadou potůčků, drobných mokřadů s vodními plochami, na prosvětlených místech i s rákosinami. V severní části na jasaniny navazují bažinné olšiny se stálou vodní hladinou nad úrovní terénu, v okrajích s porosty vysokých ostřic. Jednotlivé ekosystémy tvoří harmonický a funkčně propojený krajinný celek se zachovalým režimem přirozených povrchových rozlivů vod a bohatým výskytem zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. Rezervace je součástí nadregionálního biokoridoru Poodří jih a rovněž mokřadů mezinárodního významu v rámci Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam (Ramsarská úmluva).
Geologie
Území PR Bařiny se nachází na rozhraní Českého masivu a vnějších Západních Karpat. Z hlediska geologické stavby se území člení na údolní nivu a hlavní terasu. Nejspodnější patro je v nivě i v terase tvořeno metamorfovanými horninami proterozoického stáří a devonskými a karbonskými horninami paleozoika. Tyto horniny byly překryty spodnobádenskými neogenními sedimenty vněkarpatské předhlubně (mořské jíly, písčité slíny a jemnozrnné písky). Spodní část údolní nivy je tvořena fluviálními pískoštěrky o mocnosti kolem 1,5 - 2,5 m. Svrchní část profilu tvoří 1,5 – 3 m mocná poloha mladoholocenních povodňových hlín. Pravobřežní hlavní terasa je tvořena zvodnělými fluviálními (říčními) a glacifluviálními (ledovcovo-říčními) pleistocenními štěrkopísky, které jsou překryty wűrmskými sprašovými hlínami. Štěrky a štěrkopísky jsou značně zvodnělé a v terasovém svahu z nich vyvěrá množství pramenů, místy tvořících pramenné linie. Část pramenů byla do nedávné minulosti jímána jako zdroje pitné vody pro město Nový Jičín a okolí.
Flóra
Rezervace je z 90 % tvořena lužním lesem. Nejčastěji zastoupenými dřevinami jsou dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v centrálním mokřadu se navíc vyskytuje olše šedá a lepkavá (Alnus spp.). Terasy doplňují porosty lípy srdčité a velkolisté (Tilia spp.). V menší míře se zde také objevují nepůvodní smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a topol kanadský (Populus xcanadensis). Keřové patro tvoří nejčastěji slivoň trnka (Prunus spinosa), krušina olšová (Frangula alnus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Na svazích říční terasy a sušších místech nivních porostů dominují rostliny jarního aspektu jako mařinka vonná (Galium odoratum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), violka lesní (Viola reichenbachiana) a další. V místech s vyšší hladinou spodní vody v nivních porostech roste kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), karbinec evropský (Lycopus europaeus), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), svízel bahenní (Galium palustre), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris) a další. V místech s výrazným zamokřením dominují porosty vysokých ostřic. V tůních centrálního mokřadu se vzácně vyskytují parožnatky Nitella mucronata a N. syncarpa.
Fauna
Z hmyzu je početně zastoupena skupina střevlíkovití s 56 zástupci, vyskytující se jak v mladých tak starých lesních porostech. Z chráněných druhů se jedná o střevlíka Scheidlerova (Carabus scheidleri) a střevlíka Ulrichova (Carabus ullrichii). Další významnou skupinu tvoří saproxyličtí brouci s vývojem vázaným na staré stromy a dřevo v různém stadiu rozpadu. Z dutinových druhů lze jmenovat např. dřevomila bukového (Eucnemis capucina), z druhů vázaných na padlé kmeny lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Z ornitologického pohledu je území cenné relativně vysokým počtem zjištěných druhů. Ve starších lesních porostech se vyskytují žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis) či strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), z dravců pak jestřáb lesní (Accipiter gentilis). Na starší porosty a jejich prosvětlené okraje je vázán výskyt lejska šedého (Muscicapa striata) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis). Při okraji rezervace hnízdí žluva hajní (Oriolus oriolus), v keřových porostech pak ťuhýk obecný (Lanius collurio). Obojživelníci jsou zastoupeni druhy čolek obecný (Lissotritron vulgaris), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina) či skokan zelený (Pelophylax kl. Esculentus). Jejich výskyt je vázán na lesní rybníček, zarostlé tůně, příkopy a vyjeté koleje na lesní cestě. Ze zjištěných druhů plazů se jedná o ještěrku obecnou (Lacerta agilis), ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a užovku obojkovou (Natrix natrix). Jejich výskyt je především v lesních okrajích rezervace či v případě užovky prosluněný lesní rybníček.
Způsoby péče o území
V lesních porostech dochází dlouhodobě k úpravě dřevinné skladby a odstranění geograficky a stanovištně nepůvodních dřevin. Z dalších činností lze zmínit zvýšení podílu mrtvého dřeva a to ponecháváním souší, pahýlů a vývratů na místě v porostech k přirozenému rozkladu. Vzhledem k výskytu společenstva vzácných parožnatek je důležitá snaha zachovat stávající vodní režim. Dochází k pravidelným kontrolám hladiny centrálního mokřadu a navázaných melioračních kanálů. V blízké budoucnosti je plánována likvidace invazních rostlin na území se vyskytujících, zejména porostů křídlatky japonské (Reynoutria japonica), křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) a zlatobýlu obrovského (Solidago gigantea).
Omezení pro návštěvníky
Návštěvníkům je povolen pohyb pouze po veřejně přístupných komunikacích.
