Přirozeně meandrující tok řeky Odry, ekosystém Horního Bartošovického rybníka s litorálními porosty a s přilehlými drobnými vodními plochami, mokřady a rákosinami, souvislý pás aluviálních luk se zvodnělými příkopami a se skupinami rozptýlené mimolesní zeleně, zalesněná říční terasa s četnými prameništi a lesními mokřady, historický ovocný sad v terase s tradičními ovocnými odrůdami zdejšího regionu. Jednotlivé ekosystémy tvoří dohromady harmonický a funkčně propojený krajinný celek se zachovalým režimem přirozených povrchových rozliv Odry a se soustředěným výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Rezervace je součástí nadregionálního biocentra Oderská niva a je také součástí mokřadů mezinárodního významu v rámci Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva).
Území rezervace je členěno na údolní nivu a hlavní říční terasu. V nivě se rozprostírají rozsáhlé louky obklopené od severozápadu korytem řeky Odry, z východu Horním bartošovickým rybníkem a rozsáhlým mokřadem a od jihovýchodu lesními porosty a ovocným sadem starých regionálních odrůd.
Flóra
V rybníku se vyskytují významné populace kriticky ohrožené vodní kapradinky nepukalky plovoucí. Na hrázi rybníka můžete na jaře spatřit rozsáhlé porosty sněženky podsněžníku.
Fauna
Na rybník jsou vázaná pestrá společenstva vážek a vodních brouků – potápníků a vodomilů. Mokřady, tůně a okraje rybníka využívá řada obojživelníků, rozmnožuji se zde čolci, kuňky, ropuchy a skokani. Nejvýraznější kachnou na hladině rybníka je zrzohlávka rudozobá. Porosty orobince a rákosu jsou tradičním hnízdištěm dravce motáka pochopa, který je symbolem CHKO Poodří. Z rozsáhlých lučních porostů se na večer ozývá chřástal polní.
Způsoby péče o území
Na rybníku se hospodaří způsobem šetrným k přírodě: je vyloučeno hnojení a používání chemických látek, množství a druhové složení rybí obsádky je přizpůsobeno potřebám zdejší flóry a fauny. Podobně je tomu i na loukách, kde je vyloučeno hnojení a louky jsou koseny dvakrát ročně s ponecháním neposečených ploch zejména pro zdárný vývoj motýlů a jako ukryt pro chřástaly, koroptve a křepelky.
Omezení pro návštěvníky
Vstupovat mimo veřejně přístupné komunikace je možné pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Pohyb návštěvníků je tedy možný po Zámecké naučné stezce a částečně zpevněné komunikaci vedoucí mezi loukami a zalesněnou terasou.
