Přírodní památka Krásná stráň

Předmět ochrany

Cenná lokalita s unikátní stepní a lesostepní vegetací s výskytem dřínových doubrav na svazích suchých, teplých oblastí jižní části Českého krasu, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů.

Geologie

Geologický podklad chráněného území tvoří jv. křídlo ordovik-devonského synklinoria. Vrstvy horniny jsou na lokalitě uloženy ve směru SV - JZ a monoklinálně upadají pod úhlem 45 - 70° k severozápadu. Jihozápadní část Krásné stráně je budována králodvorským souvrstvím, které je na této lokalitě zastiženo ve svém úplném profilu. Jedná se o šedé a zelenošedé břidlice, místy s množstvím karbonátových konkrecí. V nadloží králodvorských břidlic leží nejvyšší ordovické souvrství - kosovské tvořené střídáním křemenných pískovců, drob, prachovců a jílovitých břidlic. Na bázi souvrství jsou lavice hrubozrnného pískovce s valouny, které ostře nasedají na podloží. Místy má souvrství flyšoidní ráz. V polohách křemitých pískovců je hojné proudové zvrstvení. Přibližně uprostřed je území proťato několika mělkými erozními rýhami. Ve svazích těchto depresí jsou obnaženy vrstevní plochy pískovců se zachovalými čeřinami. Půdní pokryv tvoří kambizemě až rankery oligo- až mezobazické.

Flóra

Acidofilní rostlinstvo tohoto území kontrastuje s typickou vápnomilnou květenou Českého krasu. Většinu plochy chrněného území pokrývá dubohabřina s dominujícími duby z okruhu dubu zimního, s habrem a s acidofilní květenou v podrostu, kde převládá kostřava ovčí, metlička křivolaká a lipnice hajní. Z dalších bylinných druhů je hojný černýš luční.

Na sušších kamenných srázech dubohabřina přechází v acidofilní zakrslou doubravu s chudým keřovým patrem se skalníkem celokrajným. V bylinném patře roste kokořík vonný a ojediněle se tu vyskytuje zvonek boloňský. Na bazičtějších místech se vzácně objevuje dřín jarní s třemdavou bílou. Lesní a lesostepní pokryv zpestřují skalní stepi s ožankou kalamandrou, mochnou písečnou, kostřavou sivou, strdivkou sedmihradskou a mateřídouškou vejčitou.

Téměř bez vegetace jsou nevelké plochy kyselých pohyblivých skalních sutí s výskytem chmerku vytrvalého, rozchodníku bílého. Okolo pěšinky na úpatí svahu a v okolí zahrádek na okraji obce Karlík do území proniká nitrofilní a synantropní květena.

Fauna

Ve zdejších dubech se vyvíjí náš největší brouk roháč obecný (Lucanus cervus). V hnízdech mravenců žije myrmekofilní mršník mravenčí (Hetaerius ferrugineus).

Podrobněji tu byla prozkoumána zejména fauna motýlů - z vzácných druhů zde byly při průzkumech v letech 1998 a 1999 nalezeny druhy pupenovka Tetanocentria ochraceella a makadlovka Bryotropha domestica jako úplně nové doklady pro území Čech a makadlovka Syncopacma wormiella jako nový druh pro celou Českou republiku. Všechny tyto druhy mají rozpětí křídel kolem 1 cm a řadí se tedy mezi tzv. mikrolepidopteru. Z dalších pozoruhodných motýlů tu byl potvrzen i zavíječ Pyrausta castalis, který v Čechách dosahuje severní hranice svého celkového rozšíření a který byl v Čechách ve druhé polovině 20. století dokonce považován za nezvěstného, resp. vymřelého. Z velkých motýlů se zde dá zastihnout lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae) nebo otakárek ovocný (Iphiclides podalirius).

Krásná stráň je jedno ze dvou míst v Českém krasu, kde do současnosti přežívá ještěrka zelená (Lacerta viridis). Na ni je potravně vázána užovka hladká (Coronella austriaca).

Způsoby péče o území

Nejcennějšími biotopy jsou zdejší skalní stepi a kyselé pohyblivé sutě s břidlicí. Tyto biotopy hostí populaci kriticky ohrožené ještěrky zelené. Ohrožení populace ještěrky zelené spočívá v postupném zarůstání lokality dřevinami a to zejména keři (svídou, ptačím zobem, trnkou, nebo akátem). Proto je potřeba keřové nárosty pravidelně odstraňovat a zabránit tak velkému zarůstaní lokality. Vhodným managementem lze místní populaci ještěrky zelené nejenom zachovat, ale lze její počet zvýšit natolik, aby mohla obsazovat i další vhodné lokality v okolí. 

Omezení pro návštěvníky

Území je pro běžného pěšího turistu přístupno po východní a jižní hranici rezervace, kudy vede zelená turistická cesta z Vonoklas do Karlíka. Zde ovšem na největší klenot ještěrku zelenou stěží narazíte, k tomu je vhodnější použít lesní cestu vedoucí od fotbalového hřiště ve Vonoklasech po hřebení Krásné stráně a scházející mezi ploty do obce Karlík na ulici K Třešňovce. Na ještěrku zelenou lze narazit především u odletové plochy paraglidingu.