Přírodní památka Deštenské pastviny

Předmět ochrany

Travinné ekosystémy suchých trávníků.

Geologie

Slunné svahy s vysokou druhovou diverzitou. Na lokalitě se setkávají jak luční druhy, ale i druhy sušších stanovišť, stepní druhy. Bohatost doplňují i druhy lemových společenstev. Jedná se o několik menších strání oddělených pásy křovin.

Podklad je tvořen středoturonskými středně zrnitými vápnitými pískovci jizerského souvrství české křídové pánve. Ve vápnitém tmelu jsou zachovány úlomky mechovek a drť schránek ústřic. Půdní pokryv je tvořen pararendzinami až bazickými kambizeměmi.

Flóra

Teplomilné sveřepové trávníky na vápnitých pískovcích a s výskytem ohrožených druhů rostlin, které zde mají v rámci CHKO hraniční výskyt.

Největší plochy v území porůstají společenstva semixerotermních trávníků svazu Bromion erecti. Dominantním druhem je sveřep vzpřímený (Bromus erectus), z dalších charakteristických druhů se vyskytují pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), p. bělohlavý (C. eriophorum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), vítod chocholatý (Polygala comosa), hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata). V těchto společenstvech rostou i chráněné druhy jako zlatovlásek obecný (Aster linosyris), sasanka lesní (Anemone sylvestris) a koniklec luční (Pulsatilla pratensis). Populace koniklece je zde poměrně silná, a tak můžeme na jaře pozorovat desítky kvetoucích jedinců. Naopak zlatovlásek tvoří bohaté žlutě kvetoucí porosty spíše v pozdním létě či na začátkem podzimu. Část území porůstají druhotné křoviny, v jejichž zástinu se vyvíjejí společenstva teplomilných lemů (Geranion sanguinei) s kakostem krvavým (Geranium sanguineum), rozrazilem ožankovitým (Veronica teucrium), dobromyslí obecnou (Origanum vulgare) a jetelem prostředním (Trifolium medium).

Fauna

Podrobnější zoologický průzkum tohoto území započal až v roce 2002. Vzhledem k charakteru území lze očekávat zejména bohaté zastoupení teplomilných druhů naší fauny. Příkladem může být plž páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis). V roce 2002 zde byla nalezena pestřenka Pelecocera tricinta, která byla v Čechách do té doby považována za vyhynulou.

Způsoby péče o území

Cílem péče je zamezení rozšiřování dřevin a udržení travinných společenstev. V posledních letech došlo k výraznému vyřezání nežádoucích nárostů křovin, především trnky. Nejhodnější management je zavedení extenzivní pastvy, zatím je realizován „náhradní“, ale také vhodný management a to pravidelné kosení travních porostů. Kosení probíhá mozaikovitě, tak aby část plochy byla ponechána pro bezobratlé živočichy a také řada rostlin mohla dokončit svůj vegetační cyklus, např. plné dozrání semen.