Rozloha | 2,38 ha |
Nadmořská výška | 735 - 775 m |
Území je zvláště chráněno od | 1. 4. 1974 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Moravskoslezské |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Chráněné území leží na severozápadních svazích hranicního hfibetu Moravskoslezských Beskyd, severně od kóty Korytovo (881,6 m n. m.). Jedná se o nejsevernější pásmo magurské jednotky tvofiené střdajícími se solánskými a bělověžskými vrstvami. Svahy jsou fluviálně modelované, stfiedně ukloněné, s mísovitým uzávěrem a s pramenným úpadem jedné z pravostranných zdrojnic Smradlavé. Jsou na nich vyvinuty hluboké kambizemě.
Porosty, přestože mají vyšší podíl smrku, lze hodnotit jako květnaté buciny podsvazu Eu-Fagenion blízké asociaci Dentario glandulosae-Fagetum. Ve stromovém patfie, pfiedevším ve střední cásti přírodní památky, převládá smrk ztepilý (Picea abies), v západní a východní cásti pak buk lesní (Fagus sylvatica), doprovází je javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bělokorá (Abies alba). V bylinném patfie, na místech s vyšší půdní vlhkostí roste devětsil bílý (Petasites albus), mok rýš s tfiída v o li stý (Chrysosplenium alternifolium), čarovník alpský (Circaea alpina), fiefiišnice hofiká (Cardamine amara) aj. Na sušších stanovištích tvofií podrost papratka samicí (Athyrium filix-femi- na), kaprad rozložená (Dryopteris dilatata), kaprad samec (Dryopteris filix-mas), bukov- ník kapradovitý (Gymnocarpi- um dryopteris), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), svízel vonný (Galium odoratum), ostfiice lesní (Carex sylvatica), violka lesní (Viola reichenba- chiana), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), žindava evropská (Sanicula eu- ropaea), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), kakost smrdutý (Geranium robertianum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa). Místy najdeme rovněž diagnostické druhy svazu Fagion — kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), rozrazil horský (Veronica montana), ko- kofiík pfieslenatý (Polygonatum verticillatum), věsenku nachovou (Prenanthes purpurea) a druhy kyselých bucin svazu Luzulo-Fagion — biku bělavou (Luzu la luzuloides), jestřábník zední (Hieracium murorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), tfitinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea) a borůvku cernou (Vaccinium myrtillus). Řefiišnice trojlistá (Cardamine trifolia) je alpský migrant a je hojná pfiedevším ve střední a dolní části území.
Kulturnější charakter lesních porostů poskytuje podmínky pouze pro běžnější druhy. Žijí tu mj. mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), krahujec obecný (Accipiter nisus), sluka lesní (Scolopax rusticola), holub hfiivnác (Columba palumbus), kos horský (Turdus torquatus), králícek obecný (Regulus regulus), pě- vuška modrá (Prunella modu- laris) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Vzhledem k poloze Liškové na úbocí odlehlého pohranicního hřbetu je lokalita součástí biotopu mnoha dalších obratlovců, vcetně vzácných druhů šelem (rys, vlk, medvěd).
Území leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy