Přírodní památka Na Oboře

Předmět ochrany

Stráně lesostepního charakteru s výskytem organismů typických pro širokolisté suché trávníky včetně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, jako jsou např. hořec křížatý (Gentiana cruciata) a modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon f. rebeli).

Geologie

Přírodní památka Na Oboře se nachází na jižním svahu protáhlého hřbetu východozápadní orientace, je složena ze 4 nesouvisejících ploch.

Pouze pod strání u Horní Zimoře vystupují ve skalních kulisách středně zrnité, výše středně až hrubě zrnité a hrubozrnné křemenné pískovce s chudou prachovitojílovitou základní hmotou (jizerské souvrství, střední turon). Stráň v jejich nadloží, podobně jako na třech dále na východ vymezených lokalitách, tvoří sprašová závěj. Spraše s polohami sprašových hlín obsahují místy jemná vápnitá pseudomycelia a cicváry (svrchní pleistocén).

Flóra

Suché xerotermní stráně jsou porostlé suchými trávníky s válečkou prapořitou (společenstvo Scabioso ochrolencae-Brachypodietum pinnati) a řadou rostlin typických pro toto společenstvo - dobromysl obecná (Origanum vulgare) nebo řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a roztroušenými keři a stromy (švestka domácí, trnovník akát, jilm habrolistý, trnka obecná, svída krvavá, řešetlák počistivý, hloh a další). Významný je výskyt několika zvláště chráněných rostlin patřících mezi ohrožené druhy - hořec křížatý (Gentiana cruciata), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), sasanka lesní (Anemone sylvestris), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Rostou zde ale i vzácné zárazy – např. atraktivní záraza žlutá (Orobanche lutea).

Fauna

Suché stráně jsou obývané řadou teplomilných druhů živočichů. Velmi významná jsou společenstva bezobratlých živočichů, především hmyzu. Např. hořec křížatý je živnou rostlinou pro velmi vzácného druhu motýla, kriticky ohroženého modráska hořcového Rebelova (Maculinea alcon rebelii). Jeho housenky se vyvíjejí nejprve v poupatech této rostliny a později žijí v zemních mraveništích, kde se živí mravenčími larvami. Na jiných rostlinách se zase vyvíjí naši dva otakárci, fenyklový žijící na rostlinách mrkvovitých (Papilo machaon) a ovocný (Iphiclides podalirius) živící se listy růžokvětých dřevin (hloh, trnka, švestka). Nedávno zde byl zjištěn výskyt drobného ale rychle běhajícího broučka svižníka německého (Cicindela garmanica), který je dnes znám jen z několika málo míst České republiky. Občas zde lze zahlédnout cikádu chlumní (Cicadetta montana) nebo černě zbarvenou jedovatou majku (Meloe rugosus).

Ze vzácných obratlovců se zde vyskytují ohrožení plazi užovka hladká (Coronella austriaca) a ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Způsoby péče o území

Péče o toto území je zaměřena hlavně na pravidelné kosení lučních porostů a odstraňování hmoty z těchto ploch. Tím se zamezí přílišnému hromadění organické hmoty poskytující živiny nežádoucím rostlinám. Část pokosené hmoty se nechává na kupkách na okraji kosených ploch jako stanoviště pro rozmnožování ohrožených plazů. Vhodným způsobem by byla extenzivní pastva ovcí a koz, jelikož tato zvířata svými kopýtky narušují zapojený drn a zároveň do půdy zapravují semínka rostlin. Průběžně se redukují také náletové dřeviny, zejména trnovník akát (Robinia pseudoacacia), který je nepůvodní dřevinou utlačující veškerý porost.