Přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky

Předmět ochrany

Ochrana rozsáhlé soustavy mokřadů v nivě potoka Liběchovka zahrnující meandrující tok Liběchovky, prameniště, mokřadní olšiny, ostřicové mokřady a mokřadní louky. Tato soustava mokřadů se v r. 1997 stala součástí mezinárodně významné lokality Mokřady Liběchovky a Pšovky chráněné tzv. Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů mezinárodního významu. Na uvedené mokřady je vázána svým výskytem řada vzácných druhů rostlin a živočichů jako jsou např. plži vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) a oblovka velká (Cochlicopa nitens) či pavouci Hygrolycosa rubrofasciata a Mysmenella jobi žijící v mokřadech či mlži hrachovka říční (Pisidium amnicum) a hrachovka čárkovaná (Pisidium tenuilineatum) v potoce Liběchovka.

Geologie

Přírodní rezervace leží na dně mechovitého údolí Liběchovky. V podloží fluviálních uloženin Liběchovky byly mezi Želízy a Chudolazy pomocí vrtů zjištěny slínité prachovce a pískovce. V jejich nadloží vystupují nade dnem údolí slínitopísčité prachovce a výše slínité pískovce, místy s brachiopody (rhynchonelami). V Tupadlech pak následují výše slínitoprachovité sedimenty přecházející výše v jemnozrnný slínitý pískovec. Křemenný pískovec kvádrový s chudou prachovitojílovitou základní hmotou a s vložkou štěrčíkového pískovce vrcholové části cyklu zde ukončuje vrstevní sled jizerského souvrství (střední turon). Směrem k severoseverovýchodu ubývá ve vyšších částech cyklů vápnité složky. V Chudolazích jsou v nadloží křemenných pískovců středního cyklu (první kokořínský kvádr) přítomny vápnité pískovce a pískovce (druhý kokořínský kvádr, střední – svrchní turon). Výplň údolí tvoří ve spodní části písky s  jílovitými a prachovými vložkami, ojediněle na bázi se štěrky. Výše se střídají s jílovitými a prachovými sedimenty, které místy převládají (pleistocén – subrecent). V údolní nivě jsou nejvýznamněji zastoupeny nivní hlíny, podřadně písčité jíly, slatiny aj. (holocén). Lokálně jsou běžné prameny (např. severně od Želíz, v Tupadlech), které umožňují vznik mokřadů, slatin a zamokřených luk. Do údolí ústí rokle s písčitohlinitými a písčitými sedimenty. Svahy a skalní stupně jsou zčásti kryty spraší a písčitými svahovinami.

Flóra

Převládající část porostů na území přírodní rezervace tvoří olšové luhy sv. Alnion incanae, jen okrajově se vyskytují mokřadní olšiny sv. Alnion glutinosae. Nelesní společenstva jsou zastoupena především rákosinami s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis) a chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a porosty vysokých ostřic (Caricetum acutiformis, Caricetum paniculatae). Území je poměrně chudé na výskyt vzácných druhů rostlin, některé sušší plochy postupně zarůstají expansivními druhy (sadec konopáč [Eupatorium cannabinum], americké zlatobýly [Solidago canadensis, S. gigantea] a ojediněle i křídlatka japonská [Reynoutria japonica] a bolševník velkolepý [Heracleum mantegazzianum]).

Fauna

Území je faunisticky velmi hodnotné. Vlastní Liběchovku obývá v silných populacích velmi vzácný mlž hrachovka říční (Pisidium amnicum) a h. čárkovaná (P. tenuilineatum), mokřady vzácný plž vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) a oblovka velká (Cochlicopa nitens) a dále pavouci Hygrolycosa rubrofasciata a Mysmenella jobi. Z obratlovců je velmi zajímavý výskyt čolka horského (Triturus alpestris), který zde má jednu z nejníže položených lokalit v České republice.

Způsoby péče o území

Péče o tuto přírodní rezervaci spočívá zejména ve výchovných zásazích v mokřadních olšinách, kosení mokřadních luk, odstraňování náletu a v neposlední řadě i obnově či vytváření nových tůní, tůněk a vodních nádrží.

Víte že