Přírodní památka Pod Hvězdou

Předmět ochrany

Ochrana mokřadu s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (např. prstnatec májový - Dactylorhiza majalis a upolín nejvyšší - Trollius altissimus) a živočichů (např. rosnička zelená - Hyla arborea).

Geologie

Přírodní památka Pod Hvězdou leží v ohybu údolí Litického potoka 1 km jižně od osady Litice na dně ústí úzkého a hlubokého pískovcového údolí, které se zde severním směrem široce otevírá do rozlehlé pánve. Jádrová část území je tvořena mokřadními loukami s porosty keřových vrb a dalších dřevin na prameništi s několika uměle vytvořenými tůňkami. Zbývající část památky je tvořena suchou květnatou loukou s navazujícími porosty náletových dřevin.

Svahy a skalní stěny nad údolní nivou budují převážně středně až hrubě zrnité, výše hrubozrnné křemenné pískovce kvádrové se slabě zastoupenou jílovitoprachovitou základní hmotou. Místy jsou pískovce i slínité, do podloží zjemňují a přibývá jim vápnité složky. Zcela ojediněle se v této části spodní pískovcové sekvence jizerského souvrství (střední turon) mohou vyskytnout slabé litologicky odlišné vložky (např. vápnité). Údolní niva s mokřadem, která navazuje na ohyb Litického potoka, je tvořena písčitými a hlinitopísčitými sedimenty. Pod zčásti využívaným prameništěm při jejím východním okraji lze předpokládat malý výskyt zemité slatiny (holocén). Lokalita leží na jižním okraji středohorského zlomu, označovaného zde jako úštěcký. Vliv tektonického porušení pískovců se projevuje výskytem četných pramenů, které umožňují existenci zdejšího mokřadu.

Flóra

Mokřadní louky jsou tvořeny především porosty ostřic (hlavně ostřice ostrá – Carex acutiformis), tužebníku jilmového (Filipendula ulamria) a roztroušenými porosty vrby ušaté (Salix aurita) a vrby popelavé (Salix cinerea). Významný je výskyt zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v kategorii ohrožené druhy, a to prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a upolínu nejvyššího (Trollius altissimus).

Fauna

Ve květech krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) se vyvíjejí housenky dvou silně ohrožených zvláště chráněných druhů motýlů, modráska očkovaného (Maculinea teleius) a modráska  bahenního (Maculinea nausithous), objevených na území památky teprve v roce 2006. V malých tůňkách, které zde vytvořila Správa CHKO Kokořínsko, probíhá vývoj larev několika silně ohrožených druhů obojživelníků - rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina), čolek horský (Triturus alpestris) a čolek obecný (Triturus vulgaris).

Způsoby péče o území

Rostliny i živočichové jsou ohroženy zejména postupným zarůstáním otevřených lučních partií náletovými dřevinami i konkurenčně silnějšími bylinami. Dochází tak k zastínění jejich stanovišť a oslabování jejich vitality. Péče o toto území je tedy zaměřena hlavně na pravidelné kosení lučních porostů a odvážení pokosené hmoty z těchto ploch. Tím se zamezí přílišnému hromadění organické hmoty poskytující živiny nežádoucím rostlinám (např. kopřivám). Průběžně se odstraňují náletové dřeviny a čistí drobné tůňky od nánosů sedimentu.