Přírodní rezervace Travný

Předmět ochrany

Ochrana fragmentů přirozených lesních porostů v komplexu bučin na západním úbočí Trávného v širokém rozpětí vegetačních stupňů od montánní olšiny po zakrslou bukovou smrčinu v n.v. 530-1203 m. Nedílnou součástí poslání rezervace je rovněž ochrana přirozených procesů, které umožňují existenci celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Geologie

Centrální cást vývoje středního oddílu godulských vrstev. Svahy jsou rozřezány stržemi pravostranných přítoků Mohelnice. Balvany roz­troušené na svazích vytvářejí ve stredníaspodní cásti mocný suťo­vý balvanitýplášť. Ve stržích po­toků se nachází kamenné stupně, u jejich ústí výrazné náplavové kužely Mělké kambizemě až podzoly jsou na spodním okraji rezervace vystřídány povodňový­mi hlínami a štěrky nižších teras Mohelnice.

Flóra

Hlavní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), jednotlivě nebo ve skupinách je přimíšena jedle bělokorá (Abies alba), ojediněle je vtroušen ja­vor klen (Acer pseudoplatanus), smrk ztepilý (Picea abies) a jilm horský (Ulmus glabra). Bylinné patro má poměrně níz­kou pokryvnost, rostou v něm např. bika bělavá (Luzula luzuloides), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), metlicka křivolaká (Avenella flexuosa), jestřábník ze dní (Hieracium murorum), pstrocek dvoulistý (Maianthemum bi­folium), rozrazil lékařský (Vesenka nachová (Prenanthes pur­purea). V malých zbytcích zůstala zachována společenstva podsvazu Eu-Fagenion. Jejich bylinné patro je obohaceno např. o salvěj lepkavou (Salvia glutino­sa), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), plicn ík tma vý (Pulmonaria obscura), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), biku žlutavou (Luzula luzulina) a violku lesní (Viola reichenbachiana). V blízkosti prameniště v horní části území roste sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Plošně nevelké, ale druhově pestré jsou zbytky suťových a roklinových lesů sva­zu Tilio-Acerion podél strží po­toků. Podrost tvoří mj. žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium), česnek medvědí (Al­lium ursinum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodo­sa), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), a měsíčnice vytrvalá (Lu­naria rediviva).

S rostoucí nadmořskou výškou se zvysuje podíl smrku a porosty přecházejí přes smrkové bučiny Calamagrostio villosae-Fagetum ve třtinové smrčiny Calamagrostio villosae-Piceetum nejvyššíchpoloh spřevahou smr­ku as vtroušenýmjeřábem (Sorbus aucuparia). V bylinném patře lze nalézt typické horské druhy — např. biku lesní (Luzu­la sylvatica), podbělici alpskou (Homogyne alpina), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), třtinu chloupkatou (Ca­lamagrostis villosa) a plavun pučivou (Lycopodium annotinum). V nejnižších polohách nad Mohelnicí se v příměsích obje­vují olše šedá (Alnus incana), jasan ztepilý (Fraxinus excelsi­or), jilm horský, dub zimní (Quercus robur), třešen ptací (Cerasus avium) a jeřáb ptačí.

Fauna

Podle dostupných údajů byl Travný v minu­losti velmi cennou entomologickou lokalitou s druhy, které nebyly z jiných míst Západních Beskyd známé. Jednalo se o dru­hy již v době jejich zjištění uni­kátní — např. vymírající, reliktní, nové pro faunu Střední Evropy, případně tehdejšího Českosloven­ska. Tento entomologický prů­zkum, se datuje do období před r. 1963 a není podchycena vý­razná změna, kterou prodělaly zkoumané lesní porosty v průbě­hu následujících let.

Neméně zajímavá je fauna obratlovců. Na vlhkých místech, v okolí pramenišť a potůčků žijí mlok skvrnitý (Salamandra sa­lamandra), skokan hnědý (Ra­na temporaria), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a ropucha obecná (Bufo bufo), několik druhů plazů např. zmi­je obecná (Vipera berus), užov­ka obojková (Natrix natrix), slepýš křehký (Anguis fragilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Početnou skupinou jsou ptáci, z nichž nejvzácnější je tetřev hlušec (Tetrao urogallus), který v počtu několika je­dinců přežívá v odlehlých hřebenových partiích. Dále zde žijí a hnízdí čáp černý (Ciconia ni­gra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolopax rusticola), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), datel černý (Dryocopus martius), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), holub doupňák (Columba oenas), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), ostříž lesní (Falco subbuteo), kos horský (Turdus torquatus), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a mnoho dalších menších a běžných dru­hů, zejména zpěvného ptactva. Souvislé smíšené a jehličnaté porosty obývá sýc rousný (Aegolius funereus). Z velkých dru­hu savcu zde žijí jelen lesní (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa), rys ostrovid (Lynx lynx) a vlk (Canis lupus). Zatímco v období 1996—97 na Travném žila početná vlčí smečka, v současné době je vlk pozorován pouze ojediněle, pravděpodobně v dů­sledku pytláctví a povoleného lovu vlku na Slovensku. Za po­zornost stojí rovněž veverka obecná (Sciurus vulgaris), plch lesní (Dryomys nitedula), plch velký (Glis glis) a plšík lískový (Muscardinus avellanarius).