Přírodní rezervace Maršálka

Geologie

Geologické podloží přírodní rezervace a jejího širšího okolí je tvořeno amfibolitem, jemnozrnnou granoblastickou biotitickou rulou a pokročilým dvojslídým migmatitem až ortorulou. Jedná se o pramennou oblast, na podmáčených stanovištích se vyvinuly půdy typu organozem přechodná a slatinná a glej. Osou přírodní rezervace je bezejmenný drobný tok, který zde vyvěrá na povrch a odtéká východním směrem. Koryto potoka je téměř rovné a poměrně zahloubené. Pravý břeh je víceméně rovinatý, levý břeh pozvolna stoupá mírným svahem směrem od potoka.

Flóra

Nejcennější partie tvoří podmáčená společenstva po obou stranách centrální vodoteče. Nachází se zde rozmanitá mozaika často s velmi pozvolnými přechody jednotlivých vegetačních typů. Na levém břehu potoka převládají vlhké pcháčové louky s převládající skřípinou lesní (Scirpus sylvatica) a s prvky tužebníkových podmáčených luk. V menší míře se zde vyskytují zrašelinělá slatiniště s masožravou rostlinou rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Na pravém břehu dominují druhově velmi bohatá nevápnitá slatiniště, na něž navazují druhově bohaté vlhké pcháčové louky s fytogeograficky zajímavým hojným výskytem pcháče potočního (Cirsium rivulare). Do těchto partií je soustředěn výskyt několika zvláště chráněných druhů rostlin, např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ostřice blešní (Carex pulicaris), tolije bahenní (Parnassia palustris) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica). V menší míře se především v západní polovině vyskytují ochuzená společenstva mírně degradovaných pcháčových luk. Při jižním okraji přírodní rezervace mají slatiniště charakter vlhčích smilkových trávníků s výrazně vyvinutým mechovým patrem. Na jihovýchodním okraji se vyskytují zrašelinělá společenstva s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a o. prosovou (C. panicea). Větší část rozlohy přírodní rezervace (severní polovina a západní okraj) byla v minulosti dotčena melioračními zásahy. V současnosti se jedná o mezofilní luční porosty proměnlivé kvality, místy druhově bohaté, často s výskytem vlhkomilných druhů. Na kontaktu s polem při hranici přírodní rezervace je zřetelný vliv eutrofizace.

Fauna

Na druhově pestré luční porosty jsou vázána početná společenstva bezobratlých. Na slatiništi na levém břehu bezejmenného potoka se vyskytuje jedna z největších populací kriticky ohroženého vrkoče Geyerova (Vertigo geyeri) v ČR. Jde o ekologicky velmi vyhraněného drobného plže vázaného na bezlesá slatiniště. V přírodní rezervaci byl prokázán výskyt 84 druhů brouků, k nejzajímavějším patří kovařík Adrastus rachifer a krytohlav Cryptocephalus octopunctatus, kteří žijí na rozptýlené zeleni (vrby, olše). Z denních motýlů zde můžeme zastihnout 46 druhů. K nejvýznamnějším patří hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), který má v přírodní rezervaci nejsilnější populaci na území Železných hor. Z dalších regionálně vzácných druhů motýlů se zde můžeme setkat např. s modráskem ušlechtilým (Polyommatus amandus), ohniváčkem modrolemým (Lycaena hippothoe), okáčem rosičkovým (Erebia medusa), okáčem třeslicovým (Coenonympha glycerion) a perleťovcem prostředním (Argynnis adippe). Naproti tomu některé skupiny živočichů mají v přírodní rezervaci jen velice malé zastoupení, např. z vážek se vyskytuje sedm druhů a z obojživelníků pouze ropucha obecná (Bufo bufo). To je dáno tím, že se v přírodní rezervaci nevyskytují žádné otevřené vodní plochy, které vážky a obojživelníci využívají k rozmnožování a vývoji larev. Z plazů lze v přírodní rezervaci zastihnout ještěrku živorodou (Zootoca vivipara). Z ptáků zde pravidelně hnízdí linduška luční (Anthus pratensis) a nepravidelně zahnízdí i bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), za potravou sem příležitostně zalétají čáp černý (Ciconia nigra) a krahujec obecný (Accipiter nisus).

Způsoby péče o území

Hlavním cílem péče o přírodní rezervaci je zachování druhové bohatosti bezlesých společenstev a posílení populací zvláště chráněných a regionálně vzácných druhů. Za tímto účelem je prováděno pravidelné kosení a odklízení biomasy. Vzhledem k tomu, že základním předpokladem pro dosažení cíle je stabilní vodní režim, je připraven projekt na komplexní revitalizaci přírodní rezervace. V rámci tohoto projektu zde budou odstraněny meliorační prvky, bude revitalizován hlavní potok a budou vybudovány tůně.

Omezení pro návštěvníky

Lokalita je pro veřejnost volně přístupná. Některé činnosti, jako např. vjezd motorovými vozidly (mimo vlastníky a nájemce pozemků apod.), provádění výzkumů a průzkumů, zřizování mysliveckých zařízení, jsou možné pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.

Rozloha	8,08 ha
Nadmořská výška	600 - 615 m
Území je zvláště chráněno od	1. 1. 2001
Orgán ochrany přírody	AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy	výpis z rezervační knihy

Přírodní rezervace Maršálka

Předmět ochrany

Základní údaje

Geologie

Flóra

Fauna

Způsoby péče o území

Omezení pro návštěvníky

MZCHU v okolí

Fotogalerie