Předmět ochrany
Soubor přírodě blízkých různorodých lesních ekosystémů zahrnujících početnou skupinu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Soubor přírodě blízkých různorodých lesních ekosystémů zahrnujících početnou skupinu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
| Rozloha | 693,58 ha |
| Nadmořská výška | 540 - 673 m |
| Území je zvláště chráněno od | 14. 1. 1956 |
| Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP SCHKO Žďárské vrchy |
| Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Území se nachází na jižním okraji Henzličky přecházející ve sníženinu Dářské brázdy a výběžek Přibyslavské pahorkatiny. Od kryoplanačně modelovaných mrazových srubů Ranského Babylonu spadají táhlé svahy převážně jižních expozic do údolí Doubravy. Na svazích jsou místy vytvořeny drobné skalní výchozy a rozvlečené balvanité pokryvy, přecházející do plochých terénních sníženin podmáčených četnými vrstevními a suťovými prameny odtékající do levostranných přítoků Doubravy. Ranský masiv tvoří v oblasti ojediněle bazické hlubinné vyvřeliny, především olivinická a amfibolicko-pyroxenická gabra, místy se značným sulfidickým zrudněním. Překryty jsou eluviálními jílovohlinitými až jílovitými zvětralinami, dosahujícími místy mocnosti až několika metrů. Spektrum půd je velmi široké, od mělkých ochrických se slabými humusovými horizonty na skalnatých výchozech, přes převažující kambizem typickou až po pseudogleje a zbahnělé gleje v podmáčených sníženinách s plošně probíhajícím odtokem vod
Pestré mozaice stanovištních podmínek rozsáhlé rezervace odpovídá i bohatá škála zachovaných přírodních společenstev. Na skalnatých peridotitových výchozech Ranského Babylonu jsou vytvořena společenstva hadcových borů svazu Dicrano-Pinion sylvestris s borovicí lesní, ojedinělým výskytem sleziníku hadcového a chrastavce rolního hadcového. Na hřbetech s chudšími kamenitými půdami jsou zachovány fragmenty společenstev blízkých bikovým bučinám svazu Luzulo-Fagion sylvaticae, přecházející níže na svazích a na bohatším gabrovém podloží v květnaté bučiny asociací Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae a Festuco altissimae-Fagetum sylvaticae. V těchto společenstvech je hlavním edifikátorem buk lesní. Na vlhčích stanovištích jsou ojediněle zastoupeny fragmenty jedlin asociace Galio rotundifolii-Abietetum albae se svízelem okrouhlolistým. Jedle bělokorá se však již v dřevinné skladbě vyskytuje jen v příměsi. Na podmáčených a oglejených typech chudších stanovišť se nachází porosty s převahou smrku ztepilého. Na bohatších zamokřených stanovištích jsou ve výjimečném rozsahu zachovány prameništní a potoční jasanové olšiny asociace Carici remotae-Fraxinetum excelsioris s olší lepkavou a jasanem ztepilým, hostící nejbohatší populace bledule jarní na Českomoravské vrchovině. Dále zde rostou mj. řeřišnice trojlistá, oměj pestrý, lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý, prvosenka vyšší, kyčelnice devítilistá, zeměžluč okolíkatá, čarovník alpský, prstnatec Fuchsův, vemeník zelenavý, česnek medvědí.
Území obývají četní střevlíci, mj. Carabus auronitens, C. coriaceus, C. cancellatus, C. convexus, C. linnei, Abax carinatus a pavouci Agyneta cauta, Gonatium corallipes, Maro minutus, Notioscopus sarcinatus, Walckenaeria kochi aj. Vlhčí stanoviště jsou biotopem obojživelníků a hostí stabilní populace čolka horského, skokana hnědého, ropuchy obecné a rosničky zelené. Nejčetnějším plazem je ještěrka živorodá, dále se vyskytuje slepýš křehký a řidčeji zmije obecná. Bohatá je avifauna území. Hnízdí zde mj. jestřáb lesní, sluka lesní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, datel černý, holub doupňák, ořešník kropenatý, lejsek malý, pěvuška modrá, krkavec velký, občas i čáp černý. Žijí zde mj. rejsek obecný, r. malý, rejsec černý, hraboš mokřadní, lasice hranostaj, kuna lesní a jezevec lesní. V rozsáhlém lesním komplexu je stálá populace jelení zvěře a ojediněle se zatoulá rys ostrovid.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy