Přírodní rezervace Lazurový vrch

Předmět ochrany

Suťové lesy představující klimaxovou vegetaci na strmých skalnatých svazích a ochrana významných zimovišť netopýrů.

Geologie

Kopec je budován epidotickými amfibolity mariánskolázeňského metabazitového komplexu, jež jsou prostoupeny četnými ložními žilami krystalického vápence. Nejhodnotnotnější výskyty této horniny v širokém okolí jsou soustředěny právě do prostoru Lazurového vrchu, kde vystupuje ve svahu nad sebou několik vápencových poloh, dosahujích údajně mocnosti 5-30 m. Na zasutěných svazích se vytvořily dvoufázové půdy typu rankerů (ranker typický a litický), event. kambizemě rankerové. Výskyt typických rendzin na údajných svahovinách vápenců je polemický. Hlubší profily při úpatí vrchu zaujaly typické kambizemě. Ložní žíly mramoru byly po staletí předmětem těžby, o čemž svědčí řada dochovaných důlních děl.

Flóra

Na strmých svazích pod vrcholem v severní části rezervace se zachovala klimaxová společenstva suťových lesů svazu Tilio-Acerion. Stromové patro tvoří zejména lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jilm drsný (Ulmus glabra). V porostu přežívá několik exemplářů jedle bělokoré (Abies alba). V bylinném patře dominuje charakteristická vegetace suťových lesů: bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actea spicata), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel vonný (Galium odoratum) a další. Vegetace suťových lesů je doplněna některými teplomilnými a světlomilnými rostlinami, které jsou vázány na bezlesé skalky ve vrcholové části rezervace (Clinopodium vulgare, Coronilla varia, Astragalus glycyphyllos, Fragaria moschata, Linaria vulgaris a další). Stinné mokvavé stěny u vstupu do hornických štol jsou vhodným biotopem pro řadu, jinak v západních Čechách vzácných, mechorostů jako Bryoerythrophyllum recurvirostrae, Encalypta streptocarpa, Mnium stellare, Seligera donniana, Porella platyphylla. Na tuto nejzachovalejší část rezervace navazují na západní straně přírodě blízké listnaté porosty tvořené jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a bukem lesním (Fagus sylvatica), které jsou vtroušeny do kulturních porostů se smrkem a modřínem. Zbytek rezervace je tvořen převážně kulturními lesy. Zejména ve východní části rezervace je rozsáhlá monokulturní smrčina.

Fauna

Ve starých opuštěných štolách nachází zimoviště řada druhů netopýrů. Početné kolonie zde vytváří kriticky ohrožený netopýr černý (Barbastella barbastellus) a netopýr velký (Myotis myotis). Své hnízdiště má na území rezervace holub doupňák (Columba oenas), zaletuje sem čáp černý (Ciconia nigra) a krkavec velký (Corvus corax), kteří mají svá hnízda v bezprostřední blízkosti rezervace. Prostředí a podloží bohaté na vápník svědčí měkkýšům, kterých zde bylo nalezeno 37 druhů. Ochranářsky významné druhy jsou např. vrkoč horský (Vertigo alpestris) nebo závornatka černavá (Clausilia bidentata).

Způsoby péče o území

Jádrová část přírodní rezervace je tvořena suťovými lesy svazu Tilio-Acerion, které zde na strmých skalnatých svazích představují klimaxové stadium vegetace. Z tohoto důvodu v těchto částech nebyly a nejsou plánovány žádné zásahy do porostů. V případě potřeby je zajišťována ochrana přirozeného zmlazení před okusem zvěří. Porosty na severním svahu jsou ponechány samovolnému vývoji. Ve zbylé ploše rezervace jsou v podrostu postupně uvolňovány listnaté dřeviny (buk, jedle, javor, lípa), které jsou v případě potřeby také dosazovány. Těžen bude naopak modřín, cíleně je potlačováno i zmlazení smrku.

Víte že