Rozloha | 13,40 ha |
Nadmořská výška | 440 - 450 m |
Území je zvláště chráněno od | 1. 5. 1996 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Geologickým podložím území jsou fluviální písčité hlíny. Bezprostřední okolí rezervace se vyznačuje složitou geologickou stavbou, najdeme zde jemnozrnné biotitické ruly podhořanského krystalinika, prachové slínovce svrchní křídy i dvojslídé migmatity ohebského krystalinika.
Z hlediska regionálního členění reliéfu leží PR při severním okraji Chotěbořské pahorkatiny.
Nadmořská výška území PR je v rozmezí 440-450 m.
Nejcennější rostlinná společenstva jsou sekundární pcháčové a bezkolencové louky. Vlhké pcháčové louky v PR největší plošné zastoupení. Kvalita těchto společenstev je velice proměnlivá, což je dáno jejich genezí a především managementem. Dominují v nich trávy kulturních luk (psárka luční (Alopecurus pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kostřava luční (Festuca pratensis) aj.), velké zastoupení mají i dvouděložné byliny (rdesno hadí kořen (Bistorta major), krvavec lékařský (Sanguisorba officinalis), blatouch bahenní (Caltha palustris), tužebník lékařský (Filipendula ulmaria), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), p. potoční (C. rivulare) aj.). Na vysychavých místech na těžkých půdách navazuje na pcháčové louky vegetace bezkolencových lu. I v těchto společenstvech se uplatňují jako dominanty trávy (bezkolenec modrý (Molinia caerulea), kostřava červená (Festuca rubra), psárka luční aj.), z dvouděložných bylin jsou to pak typické druhy hladýš pruský, olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), čertkus luční (Succisa pratensis) aj.).
Dalším významným fenoménem PR jsou vodní plochy a na ně navazující litorální společenstva. Ty se vyskytují především ve zhlaví rybníka Bažantnice (rybník je jinak bez vegetace). Na pravém břehu se jedná o rákosiny, na levém břehu a dále směrem na jihovýchod převažuje vegetace vysokých ostřic. Typickým znakem těchto společenstev je vysoký vzrůst a monodominantní charakter fytocenóz.
Lesní a křovinná vegetace má v PR podobu středně starých porostů, dá se předpokládat, že většina z nich vznikla po upuštění hospodaření na loukách v druhé polovině 20. století. Především podél Cerhovky se nachází souvislý pás lesa. Přímo na březích se vyvinuly olšovo-jasanové porosty s charakterem lužního lesa.
Mimo zvláště chráněných druhů rostlin se v PR nacházejí další vzácné druhy červeného seznamu ČR (Grulich 2012): ostřice přioblá (Carex diandra), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. latnatá (C. paniculata), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).
K typickým druhům mokřadů a vodních ploch patří užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), čírka obecná (Anas crecca), moták pochop (Circus aeruginosus),
chřástal vodní (Rallus aquaticus), ledňáček říční (Alcedo atthis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Ve vodním toku Cerhovka je významný především výskyt střevle potoční (Phoxinus phoxinus).
Na rybníku se provádí extenzivní rybářské hospodaření. Je regulována jak velikost rybí obsádky, tak i její složení. Hlídáno je manipulování s vodní hladinou, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění živočichů a rostlin. Užívání chemických prostředků při tomto obhospodařování je možné jen ve zcela ojedinělých případech, např. při šíření chorob. Luční porotsty jsou pravidelně sečeny.
Území je přístupné jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. Podobně je na souhlas vázáno i povolení sbírat rostlinné a živočišné druhy.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory
Rybník v západní části PR Mokřadlo. (Foto Z. Růžičková)
V některých částech má PR charakter lesoparku. (Foto Z. Růžičková)
Květnaté pcháčové louky petří v PR k nejcennějším společenstvům. (Foto J. Horník)
Posrosty kostivalu lékařského indikují místa se zvýšeným obsahem živin v půdě. (Foto Z. Růžičková)
Rybník v PR je lemován rákosinami, ve kterých hnízdí moták pochop. (Foto Z. Růžičková)
Vážka čtyřskvrnná je v ČR běžným druhem, který vyhledává mělké stojaté vody. (Foto Z. Růžičková)
Na vypuštěném rybníce je vidět, že vznikl vyklučením olšového porostu. (Foto Z. Růžičková)
Detailné pohled na květnatou pcháčovou louku. (Foto J. Horník)
Lokální povodeň na regulovaném toku Cerhovky, která tvoří hranici PR Mokřadlo. (Foto Z. Růžičková)
Mohutné duby na hrázi rybníka v pozimních barvách. (Foto J. Horník)