Národní přírodní památka Komorní hůrka

Předmět ochrany

Přírodní útvar určený k ochraně a) travinných ekosystémů luk a pastvin, suchých trávníků, trávníků písčin a mělkých půd a vegetace efemér a sukulentů, b) lesních ekosystémů bučin, c) biotopu vzácného a ohroženého druhu rostliny vstavače kukačky (Orchis morio), včetně její populace, d) pleistocenního vulkánu s polohami pyroklastických hornin a sopečných tufů, včetně starých průzkumných děl a historickou těžbou vzniklých lomových stěn.

Geologie

Komorní hůrka patří k nejmladším sopkám Českého masivu. Je to navršená sopka, která vznikla před 110 tis. - 10 tis. lety na rozhranní třetihor a čtvrtohor jedním výbuchem se strombolskou aktivitou na dně vysychajícího slaného jezera rozkládajícího se na území dnešní chebské a sokolovské pánve. Vznik sopky podnítila erupce plynů, která navršila mnohametrové vrstvy strusky východně od jejího jícnu a současného vrcholu. Na závěr sopečné činnosti vyplnila sopečný sopouch a kráter čedičová hornina olivinický nefelinit. Na mělkých zvětralinách bazických hornin postupně vznikala kambizem, mírně vlhké části jsou pak tvořeny pseudoglejem kambickým.

Flóra

Prostor opuštěné těžební jámy s bazickým, vysýchavým a výhřevným substrátem hostí relativně přirozenou travinnou vegetaci a na prudkých, převážně jižně orientovaných svazích částečně blokovaná stadia pionýrských společenstev silikátových substrátů. Všechny typy porostů jsou kromě běžných taxonů utvářeny také teplomilnými druhy, které se často právě na Komorní hůrce vyskytují jako na jediném svém nalezišti v rámci celého Chebského regionu. Nejvýznamnější je zde poměrně početná populace silně ohroženého vstavače kukačky (Orchis morio), jehož populace čítá více než 1000 jedinců. Na svazích jámy zde roste jako na jediném místě na Chebsku statná užanka lékařská (Cynoglossum officinale) a v trávě pod borovicemi lze nalézt náš nejmenší bodlák pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule).

Fauna

Na území národní přírodní památky bylo zjištěno 73 druhů střevlíkovitých brouků, dále pak vzácný nosatec (Bagous diglyptus) a mandelinka (Gonioctena olivacea). V bukovém porostu bývá opakovaně pozorován holub doupňák (Columba oenas).

Způsoby péče o území

Botanicky nejcennější části území jsou od konce 90. let 20. století každoročně ručně koseny a pokosená biomasa je odstraňována mimo plochu těžební jámy. O vhodnosti tohoto managementu, který bude prováděn i v následujících letech, svědčí stabilní populace vstavače kukačky (Orchis morio). V lesní části bude podporováno přirozené zmlazení javoru, buku, dubu a borovice lesní. Současně však bude zamezováno zarůstání travnatých ploch náletem.

Víte že