Ochrana zbytků přirozených lesních ekosystémů, zejména květnatých bučin a jedlobučin.
Rozloha | 20,64 ha |
Nadmořská výška | 590 - 674 m |
Území je zvláště chráněno od | 1. 1. 1955 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Střední Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Horninové podloží převážné části území budují tmavě šedozelené metabazalty svrchního proterozoika (spility), jejichž rozpadem vznikají kamenité sutě a suťové proudy. Buližníkové těleso vytváří na lokalitě zřetelný hřbet. V minulosti bývalo na vrchu Kokšína blíže neurčené hradiště, na území rezervace a v okolí se dříve též dolovala železná ruda. Pozůstatky po povrchové těžbě železných rud (hematity a železité okry) je možné vidět v jihovýchodní části rezervace.
Nejcennějšími porosty jsou fragmenty přirozených lesních ekosystémů věkovitých květnatých bučin a jedlobučin s vyšším zastoupením jedle bělokoré. Bohaté bylinné patro s výskytem vzácné měsíčnice vytrvalé, jejíž krása se plně rozvine v období od května do července, kdy vykvétají vonné květy světle fialové, vzácněji bílé, barvy.
Dále tu roztroušeně rostou např. lýkovec jedovatý, kyčelnice devítilistá, violka lesní s korunními modrofialovými až fialovými lístky. Koruny některých stromů napadá poloparazitický keřík - jmelí bílé. Na několika padlých kmenech bukového dřeva roste zdobná houba korálovec jedlový.
Žijí zde běžné druhy savců, např. kuna lesní, jelen lesní a srnec obený. V korunách stromů hnízdí čáp černý. Z ptáků byli dále pozorováni např. strakapoud malý, kulíšek nejmenší a datel černý, který ze stromu zobákem vysekává kořist – většinou dřevokazné brouky a jejich larvy – odtud potom pramení označení lékař stromů.
Z brouků se zde vyskytují se tesaříci a střevlíci.
Převažují různověké bučiny a jedlobučiny. V 60. letech 20. století došlo ke změně původní skladby dřevin výsadbou douglasky, později i smrku, modřínu a jasanu. Hlavním cílem ochrany je proto redukce nepůvodních dřevin a zlepšení druhové skladby porostů směrem k přirozenému stavu. Pro podporu přirozené obnovy je žádoucí udržovat stavy spárkaté zvěře na úrovni, která nelikviduje vzcházející semenáčky. Vhodné je též zvýšení podílu tlejícího dřeva, které představuje biotop pro řadu druhů živočichů, zejména bezobratlých.
Jedná se o lesní přírodní rezervaci, kde není v současné době pohyb návštěvníků omezen, vzhledem k terénu a nepřítomnosti značených tras přímo v území (zelená turistická trasa prochází v blízkosti rezervace) či zpevněných cest se však i v současné době rekreační využití lokality omezuje na méně intenzivní pěší turistiku.