Přírodní rezervace Strádovské Peklo

Předmět ochrany

Komplex přirozených suťových lesů s ohroženými druhy rostlin a živočichů. Celý ekosystém je typickou ukázkou přirozených společenstev daného území.

Geologie

Území se nachází severně od Nasavrk v nadmořské výšce 312 – 406 m n. m.

Podloží je tvořeno horninami železnohorského plutonu. Železnohorský pluton je zařazen do Českého masivu - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - magmatity v bohemiku. Jedná se o variské stáří vyvřelin, kvartér. V severní části železnohorského plutonu nalezneme především jemnozrnné žuly (granity) žumberecko-křižanovické série, žilné porfyrické horniny, gabro, aplity a křemenné žíly. Místy jsou vyzdviženy starší bazické horniny. Původ geologických jevů je magmatický a mrazovým zvětráváním. Jedná se o geotop s významným studijním profilem a geovědně historickým významem. Území je tvořeno kaňonem řeky Chrudimky s četnými skalami a kamennými moři.

V rezervaci se nachází především mělké, slabě kyselé půdy. Jedná se o litozemě nebo rankery. Litozemě se vyskytují na suchých půdách pahorkatin a hornatin. Rankery jsou výrazněji humifikované a vyskytují se převážně na strmých svazích pahorkatin a hornatin. Podél Chrudimky se vyvinula fluvizem typická, v okolí přítoků potom litický glej.

Flóra

Rezervace byla vyhlášena pro ochranu suťových lesů a lužních lesů. Plošně nejrozsáhlejší porosty v rezervaci tvoří suťová habrová javořina as. Aceri-Carpinetum, ve které místy najdeme pěkné pralesní porosty s převahou klenu, buku a habru. Dále zde nalezneme suťové jedliny Deschampsio flexuosae-Abietetum se třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea) tvořené směsí dřevin – dub, borovice lesní, buk, klen a jedle. Na skalních hranách nad údolím se nachází reliktní bory svazu Dicrano pinion, kde vedle borovice lesní roste i dub zimní. V údolní nivě je vyvinuto společenstvo ptačincových olšin as. Stellario-Alnetum glutinosae. Nalezneme tu i společenstvo dubohabřin as. Melampyro-Carpinetum a nelesní společenstvo svazu Alysso-Festucion pallentis. Místy se v rezervaci vyskytují nepůvodní lesní porosty tvořené smrkem i borovicí lesní, které lze najít v horních částech údolí a na vrcholové plošině. Jinak jsou lesy na strmých svazích a v nivě velmi zachovalé a minimálně narušené lesním hospodařením.

K zajímavým druhům rostlin, které můžeme najít, patří ožanka lesní (Teucrium scorodonia), kapradinka skalní (Woodsia ilvensis), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), sleziník severní (Asplenium septentrionale), čarovník alpský (Circaea alpina), jestřábník hroznatý (Hieracium racemosum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), hruštice jednostranná (Orthilia secunda) a kostřava sivá (Festuca pallens). Skalní stanoviště vyhovuje i mechorostům, v roce 1998 zde byl sbírán velmi vzácný saxikolní kadeřavec západní (Ulota hutchinsiae)

Fauna

Území dnešní rezervace bylo dlouhou dobu součástí obory Slavice (první zmínka již v roce 1564). Ve Slavické oboře se vždy chovali především jeleni, od 2. poloviny 19. století i mufloni. Protože však muflonní zvěř působila mnoho škod, byla vystřílena a byly zde pokusy o zavedení chovu divokých krocanů nebo kachen. Později byl chov muflonů obnoven. V roce 2013 byla muflonní část obory zrušena a velká část muflonní zvěře odvezena. Skalní stráně ale zůstaly oblíbeným sídlem jezevců nebo lišek. Na skalách a v lesních porostech dále žije např. ještěrka obecná (Lacerta agilis), výr velký (Bubo bubo), holub doupňák (Columba oenas), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a datel černý (Dryocopus martius). Z bezobratlých jsou významné tyto druhy: páchník hnědý (Osmoderma eremita), kovařík rezavý (Ludius ferrugineus), kovařík (Grepidophorus mutilatus), kovařík (Ischnodes sanguinicollis), krasec osmiskvrnný (Buprestis octoguttata), kovařík (Ampedus brunnicornic), ad. Podél toku Chrudimky můžeme narazit na vydru říční (Lutra lutra). Ve vodních tocích se vyskytuje vranka obecná (Cottus gobio), díky které je i údolí Chrudimky vyhlášeno v rámci soustavy Natura 2000 za evropsky významnou lokalitu, v písčitých náplavách mihule potoční (Lampetra planeri), plotice obecná (Rutilus rutilus), pstruh říční (Salmo trutta), ad.

Způsoby péče o území

Dlouhodobým cílem péče o lesní porosty je samovolný vývoj a s tím související i přirozená obnova lesa. Péče je tedy přizpůsobena tomuto cíli a jedná se např. o ponechávání vývratů, souší či zlomechý dřevin, které neohrožují bezpečnost v okolí staveb, silnic a cest apod. V případě nezdaru přirozené obnovy se zahajuje umělá výsadba dřevin cílové skladby do přirozených světlin. Další péče spočívá v ochraně proti okusu zvěří pomocí mechanické ochrany tubusy nebo oplůtky a redukcí geograficky nepůvodních dřevin jako je modřín opadvý, dub červený nebo jírovec maďal.

V péči o rostliny se jedná především o vyplocování exponovaných svahů a reliktních borů v případě pokračující eroze půdy. Péče o živočichy je v současné době zaměřena především na brouky. Vzhledem ke zvýšenému počtu ohrožených brouků se péče soustřeďuje na zajištění dostatečného množství vhodných stanovišť – zachování starých stromů včetně suchých a dutých exemplářů, což koresponduje s dlouhodobým cílem péče o lesní porosty.

Omezení pro návštěvníky

PR tvoří kaňonovité údolí řeky Chrudimky a přilehlé přítoky, severně od Nasavrk až k přehradě Křižanovice ll. (též Práčovské přehradě). Území je chráněno již od r. 1994, kdy bylo součástí Slavické obory – muflonní části, která byla zrušena. Proto v současné době není přístup do území významně omezen, narozdíl od druhé části obory, která stále funguje a je volně přístupná pouze v době mimo říji, kladení mláďat a dobu intenzivního lovu.

Přes území rezervace vede žlutá a zelená turisticky značená stazka. V celé rezervaci je zakázáno vjíždět motorovými vozidly a vstupovat mimo značené cesty bez souhlasu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Turisticky exponovaným místem je zřícenina hradu Strádov, kde i přes zákaz dochází k táboření, rozdělávání ohňů a zanechávání odpadků.