Přírodní památka Kočičí skály

Předmět ochrany

Reliéf s geomorfologicky významnými útvary, vyvinutý na kvádrových pískovcích svrchní křídy, a přírodě blízký ekosystém borů se specifickými rostlinnými i živočišnými lesními a skalními společenstvy.

Geologie

U města Police nad Metují vystupuje nad okolní krajinu stolová hora Ostaš. Na jejím severovýchodním svahu najdeme přírodní památku Kočičí skály. Této oblasti se také říká Dolní labyrint nebo Dolní bludiště. Geomorfologicky významné útvary přírodní památky se vyvinuly na kvádrových pískovcích svrchní křídy. Od masivu Ostaše je odděluje Polický zlom. Jedná se o dávnou tektonickou poruchu, která způsobila, že se pískovcová kra Kočičich skal nachází o 80 – 100 m níže než vrchol Ostaše (700 m n. m.). Jádro Kočičích skal tvoří ústřední plošina ve výšce 603 m n. m. Okrajové partie jsou modelovány svahovými pohyby, zejména řícením méně stabilních izolovaných věží, bloků a balvanů. Při okrajích i v mnohých puklinových soutěskách tak vznikají balvanové sutě.

Složitě členěný a modelovaný terén vděčí za svou podobu procesům selektivního zvětrávání a odnosu zrn pískovce podél výrazných svislých a šikmých puklin. Za hlavního modelačního činitele je považováno tzv. mrazové zvětrávání – tříštění pískovce zamrzající puklinovou vodou.

V severozápadní části památky se nachází pozoruhodný pískovcový masiv Kočičí hrádek, skrývající ve svém nitru romantickou soustavu puklin a puklinových jeskyní. Turisté vyhledávají také atraktivní Sluj Českých bratří, soutěsku 48 m dlouhou a 0,5–1,5 m širokou, částečně krytou zaklíněnými balvany.

Flóra

Území pokrývá rozvolněný smrkoborový les s příměsí břízy, jeřábu a buku. Řídké borové porosty na nepřístupných skalních vrcholech a hranách jsou považovány za původní. Nazýváme je reliktními bory. Charakteristicky pokroucený tvar kmenů i větví borovic je způsoben zdejšími extrémními klimatickými podmínkami. Chudý podrost tvoří na živiny nenáročné druhy jako brusnice brusinka, brusnice borůvka, metlička křivolaká a vřes obecný. Z kapradin se zde vyskytuje kapraď rozložená a osladič obecný. Významnou složkou vegetace jsou mechorosty a lišejníky.

Fauna

Členitý skalní terén je domovem pestré škály bezobratlých živočichů. Poblíž Kočičích skal staví svá mraveniště velcí lesní mravenci z rodu Formica. Na pískových osypech můžete pozorovat larvy mravkolvů v kuželovitých lapacích jamkách. Pokud narazíte na brouky rychle pobíhající po zemi, budete jistě souhlasit, že tito svižníci z rodu Cicindela nedostali své jméno náhodou.

Přestože přírodní památka nese název Kočičí skály, obývají ji především ptáci, z nichž většina patří ke zvláště chráněným druhům. Skalní výklenky využívá k hnízdění krkavec velký, poštolka obecná, kavka obecná a výr velký. Druhy jako holub doupňák, káně lesní a krahujec obecný hnízdí v okolním lese. Za potravou sem zalétá sýc rousný, kulíšek nejmenší, ostříž lesní, včelojed lesní a ořešník kropenatý. Ve starých zetlelých stromech si hloubí hnízdní dutiny chocholatá sýkora parukářka.

Způsoby péče o území

Správce území zajišťuje bezpečný stav turistické stezky na Kočičí hrad a ke Sluji Českých bratří, aby se předešlo škodám způsobených sešlapem vegetace a rozvoji eroze v jejím okolí. 

V přírodě blízkých porostech se lesnicky téměř nezasahuje, staré stromy se ponechávají až do přirozeného rozpadu, pouze v blízkosti stezek se dbá na bezpečnost návštěvníků. Do nepůvodních smrkových porostů lesníci postupně vnášejí listnaté stromy.

Omezení pro návštěvníky

Pohyb mimo značené turistické stezky není na Kočičích skalách výslovně omezen, oblast ale navštěvuje velké množství turistů. Dochází tak k nadměrnému sešlapu vegetace a urychlení erozních procesů. Děkujeme Vám, že šetříte křehkou přírodní krásu a pohybujete se po značených stezkách. Pohyb návštěvníků může být omezen v době hnízdění ptáků, proto prosím nevstupujte do označených klidových zón a v celé památce se chovejte tiše.

Víte že