Přírodní rezervace Mokřady pod Vlčkem

Předmět ochrany

Zrašelinělé, slatinné a podmáčené louky s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, a dále geologické fenomény - mofety

Geologie

Přírodní rezervace leží na severním úpatí hlavního hřebene Mnichovských hadců – díky tomu zde pramení vody stékající z výše položených lesních svahů, která jsou, jak dokládá složení bylinného patra, silně obohaceny hořečnatými ionty z hadců.

Geologickým podkladem území jsou až několik metrů mocné kvartérní suťové uloženiny tvořené především úlomky serpentinitů původem z výše ležícího hřebene Vlčku. V zamokřených partiích se nacházejí organozemě typické, které jsou lemovány organozemními až zbahnělými varietami typických glejů. Některé nelesní části rezervace pokrývá kyselá kambizem typická a pseudoglejová. Chráněné území je pramennou oblastí pravostranného bezejmenného přítoku Pramenského potoka.

Na území přírodní rezervace se na jednom místě projevují pozůstatky terciérní sopečné činnosti – mofety.

Flóra

Mokřady pod Vlčkem jsou jednou z nejcennějších mokřadních lokalit v západních Čechách ale i celé České republice – roste zde 20 druhů cévnatých rostlin chráněných zákonem a 38 druhů zařazených do Červeného seznamu ohrožených rostlin. Území přírodní rezervace je tvořeno převážně mokřadními nelesními stanovišti od rašelinných slatinišť přes rákosiny, střídavě vlhké louky až po sušší, dříve odvodněné luční porosty či fragmenty smilkových luk a vřesovišť na vyvýšených místech. Mezi nejvýznamnější druhy patří ostřice dvoudomá (Carex dioica), rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus), všivec bahenní (Pedicularis palustris) nebo suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Ze silně ohrožených druhů zde roste korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a další.

Fauna

V oblasti žije i řada chráněných druhů živočichů. Území je významným hnízdištěm vzácných druhů ptáků, především bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a chřástala polního (Crex crex). Hnízdí zde také ťuhýk obecný (Lanius collurio) nebo bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Území je domovem i silně ohrožených druhů obojživelníků – čolka obecného (Triturus vulgaris) a skokana krátkonohého (Rana lessonae) i řady vzácnějších druhů bezobratlých – především vážek, motýlů a brouků. Žije zde také zbytková populace vzácné střevle potoční.

Způsoby péče o území

Péče o přírodní rezervaci spočívá zejména v kosení mokřadních luk a slatinišť, ve vyřezávání náletových dřevin a v péči o tůně. Je nutné kosit slatiniště s rákosem z důvodu udržení populací zvláště chráněných druhů rostlin. V závislosti na vývoji vegetace v území je možné nahradit kosení některých ploch pastvou ovcí či skotu. Cílem je dále zvýšení hladiny podzemní vody ve dříve odvodněných územích, vytvoření vhodných biotopů pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů a úprava druhové skladby dřevin.

Víte že