Cenná mokřadní společenstva vázaných na litorální porosty rybníka a rašeliniště. Oba rybníky jsou z přírodovědeckého hlediska nejcennější lokalitou tohoto charakteru v jihovýchodní části Třeboňska. Společně s NPR Stará řeka a PR Novořecké močály a Meandry Lužnice tvoří nadregionální biocentrum evropského významu.
Rozloha | 204,04 ha |
Nadmořská výška | 430 - 431 m |
Území je zvláště chráněno od | 29. 11. 1994 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Jižní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Svrchnokřídové sedimenty spodního oddílu klikovského souvrství jsou překryty pleistocenními fluviálními štěrky a písky převážně risského stáří. Nejmladší vrstvy tvoří holocenní fluviální sedimenty - písčité hlíny, hlinité písky a sedimenty rybníka. V území se vyskytuje řada typických antropogenních tvarů - mohutné rybniční hráze, umělé ostrovy a stoky. Rybník Ženich je specifický tím, že je ohrázován ze čtyř stran a jeho hráz o celkové délce 3,5 km je nejdelší rybniční hrází v ČR.
Vodní hladiny rybníků jsou pod tlakem vysoké intenzity obhospodařování. Jen v některých letech se vytvářejí vzplývavá společenstva vodních rostlin (Magnopotamion) s porosty stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum), rdesna obojživelného (Persicaria amphiba), rdestu tupolistého (Potamogeton obtusifolium) a růžkatce potopeného (Ceratophyllum submersum). V letech, kdy dochází k obnažování rybničního dna, je zjišťována puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), puštička rozprostřená (Lindernia procumbens), úpor šestimužný (Elatine hexandra), kuřička ostnosemenná (Spergularia echinosperma), v mělčinách vyrůstá kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus) a šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia). Rákos obecný( Phragmites australis) tvoří na přítoku Ženicha a v jihovýchodní části Nového Vdovce porosty, které přirozeně přecházejí přes pásmo vysokých ostřic do řídkých vrbin a olšin (Alnion glutinosae) zrašelinělých okrajů lesních poloostrovů. Vysoké ostřice s dominantní ostřicí štíhlou (Carex gracilis) se směrem k vodní hladině trsovitě rozpadají. Za východním břehem Nového Vdovce je kromě olšiny malé rašeliniště (Pino rotundatae - Sphagnetum) s porostem borovice blatky (Pinus rotundata). V podrostu roste klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), řídký je výskyt hruštičky menší (Pyrola minor) a kapradě hřebenité (Dryopteris cristata). V mělkých nádržkách roste zevar nejmenší (Sparganium minimum) a bublinatka jižní (Utricularia australis).
Kolonie tvoří hnízdící kormorán velký (Phalacrocorax carbo) a racek chechtavý (Larus ridibundus). Dále hnízdí husa velká (Anser anser), hohol severní (Bucephala clangula), pochop rákosní (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), ledňáček říční (Alcedo atthis), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a slavík modráček (Luscinia svecica). V blízkosti rezervace je hnízdo orla mořského (Haliaeetus albicilla), na ostrůvcích nepravidelně i ostříže lesního (Falco subbuteo) a včelojeda lesního (Pernis apivorus). V době migrací se na rybnících zdržují řádově stovky ptáků, především potápek, vrubozobých a racků. Rybníky jsou jedním z center výskytu vydry říční (Lutra lutra), nepravidelně se objevuje los evropský (Alces alces).
první zmínka o rybnících je z r. 1561. V 19. stol. byly zrušeny a několik desetiletí se zde zemědělsky hospodařilo. Nový Vdovec byl obnoven v r. 1865, Ženich zřízen r. 1881?
Území leží v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko