Přírodní rezervace Staré jezero

Předmět ochrany

Cenná botanická a ornitologická lokalita. Litorální porosty rybníka jsou hnízdištěm řady druhů ohrožených a chráněných ptáků, na ně navazující rašeliniště jsou stanovištěm cenných společenstev s výskytem chráněných a ohrožených taxonů, především rostlin.

Geologie

Podloží tvoří svrchnokřídové sedimenty klikovského souvrství (turon - campan), při východní hranici se již objevují migmatity moldanubika. Svrchní pokryv představují pleistocenní fluviální štěrky a písky a holocenní fluviální písčité hlíny, hlinité písky, sedimenty vodních nádrží a rovněž ložisko rašelinné slatiny z velké části zatopené vodou rybníka. V rybníce dochází k intenzivní recentní sedimentaci a je zde možno pozorovat různé typické antropogenní tvary (mohutná hráz, umělé ostrůvky po vyhrnutí sedimentů). 

Na vlhčích místech roste suchopýr, foto RNDr. Jan Ševčík

Flóra

Na jižním a jihovýchodním břehu rybníka je asi pětihektarová plocha s přirozeným přechodem mokřadních společenstev od rákosin (Phragmition communis), přes vysoké ostřice (Carici - Rumicion hydrolapathi) až k fragmentům téměř oligotrofních rašelinných společenstev (Caricion rostratae). V ploše rákosin dominuje rákos obecný (Phragmites australis) a zblochan vodní (Glyceria maxima), který vytváří nad zaplavenou rašelinou plovoucí neschůdný koberec vegetace. V něm roste rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), puškvorec obecný (Acorus calamus) a halucha vodní (Oenanthe aquatica). Na zpevněnější půdě ve vysokých ostřicích dominuje ostřice štíhlá (Carex gracilis), roste třtina šedavá (Calamagrostis canescens), zábělník bahenní (Comarum palustre) a roztroušeně bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). Ve zvodnělé olšině (Alnion glutinosae) pod hrází rybníka Kanclíř se v podrostu vyskytuje ďáblík bahenní (Calla palustris), ostřice vyvýšená (Carex elongata), o. nedošáchor(C. pseudocyperus) a lilek potměchuť (Solanum dulcamara). V občas přeplavovaných ostřicových polích s převahou ostřice zobánkaté (Carex rostrata), o. plstnatoplodé (C. lasiocarpa) a suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) je několik mělkých tůněk s bublinatkou menší (Utricularia minor) a  b. prostřední (U. intermedia).

Racek chechtavý, foto RNDr. Jan Ševčík

Fauna

Na rašeliništi je pravděpodobný výskyt řady chladnomilných rašelinných druhů bezobratlých. V okrajových partiích rezervace byl prokázán výskyt dvou v ČR vzácných kovaříků Lacon querceus a Elater cardinalis. V hrázových dubech žije tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a páchník hnědý (Osmoderma eremita). V litorálních porostech a na ostrůvcích bylo prokázáno hnízdění 36 druhů ptáků. Hnízdí potápka černokrká (Podiceps nigricollis), husa velká (Anser anser), kopřivka obecná (Anas strepera), čírka obecná (Anas crecca), pochop rákosní (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), racek chechtavý (Larus ridibundus) v počtu okolo 1000 párů, rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus). V době migrací se na rybníce shromažďují řádově stovky ptáků, především potápkovití, vrubozobí, brodiví a rackovití. Mezi ostatními obratlovci patří mezi nejcennější druhy skokan ostronosý (Rana arvalis) a pravidelně se vyskytující vydra říční (Lutra lutra).

Ostřice nedošáchor, foto Ing. Josef Hlásek

Způsoby péče o území

Hospodaření na rybníce prošlo výraznou intenzifikací. V sedmdesátých letech byla velká část litorálních porostů vyhrnuta a spolu s likvidací pobřežních porostů byl vytvořen systém 13 ostrůvků. V rámci řízené péče jsou prováděna opatření vedoucí k poklesu negativního vlivu hospodaření na rybniční ekosystém. Na území rezervace je vyloučen odstřel vodních ptáků.

Omezení pro návštěvníky

nachází se zde nejvýznamnější kolonie racka chechtavého na Třeboňsku.