Předmět ochrany
Jedno z relativně nejzachovalejších komplexů rašelinišť v CHKO Třeboňsko, zařazené do seznamu mokřadů mezinárodního významu, které jsou chráněny Ramsarskou konvencí. Na značné části dotčeného území se nacházejí polopřirozené až přirozené ekosystémy se zvýšeným výskytem chráněných a ohrožených rostlinných a živočišných taxonů, vázaných na specifický charakter území, jehož podstatnou část tvoří geneticky původní a věkově, druhově a prostorově značně diferencované lesní porosty s převahou borovice blatky, borovice lesní a smrku ztepilého. Část území je tvořena vypíchanými borkovišti v různém stupni zazemnění, starým systémem odvodňovacích kanálů a četnými prameništi, vytvářejícími živá slatiniště a rašeliniště, která se společně s okolními lesními porosty na rašelinných půdách stala útočištěm unikátní ohrožené rašeliništní flóry a fauny.
Geologie
Podloží je budováno z větší části především jemnozrnným až drobnozrnným dvojslídným granodioritem (mrákotínský typ) prvohorního stáří (moldanubický pluton). Ten je překryt v místě rozsáhlé sníženiny táhnoucí se severojižním směrem holocenním rašeliništěm o mocnosti několika málo metrů, které směrem na západ (Hutě u Příbraze) přechází v rašelinné slatiny při okrajích navazujících třetihorních štěrkovitěpísčitých sedimentů (neogén). Při okrajích rašeliniště je skalní podklad rovněž místně překryt pleistocenními a holocenními deluviálními sedimenty nebo výjimečně pleistocenními vátými písky (Libořezy).
Porost borovice blatky, foto RNDr. Jan Ševčík
Flóra
V druhotných lesních porostech na místech borového rašeliniště (Pino rotundatae - Sphagnetum), tvořených převážně borovicí lesní a smrkem, je přimíšena borovice blatka (Pinus rotundata), která na několika lokalitách vytváří vitální souvislé porosty. V podrostu převládá borůvka černá (Vaccinium myrtilloides) a brusinka obecná (Rhodococcum vitisidaea). Hojně se vyskytuje rojovník bahenní (Ledum palustre) a bohaté jsou porosty vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), bezkolence modrého (Molinia caerulea agg.) a kapradi osténkaté (Dryopteris carthusiana). Zazemněná borkoviště jsou porostlá řídkým borem s vtroušenou břízou bělokorou (Betula pendula) a břízou pýřitou (B. pubescens), krušinou olšovou (Frangula alnus) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Ve zvodněné západní části se nachází v podrostu rozvolněného březového porostu v rámci Třeboňska největší souvislé plochy suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum), který doprovází klikva bahenní(Oxyccocus palustris). Ve zvodnělých stokách kvete ďáblík bahenní (Calla palustris), prameniště pokrývají porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata) se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), bazanovcem kytkokvětým (Naumburgia thyrsiflora), zábělníkem bahenním (Comarum palustre), smldníkem bahenním (Peucedanum palustre) a vrbinou obecnou(Lysimachia vulgaris).
Rojovník bahenní, foto Ing. Josef Hlásek
Fauna
Žije zde ustupující populace glaciálního reliktu žluťáska borůvkového (Colias palaeno), vázáného na vlochyni. V lesních porostech je prokázáno hnízdění křivky lesní (Loxia curvirostra), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a sýce rousného (Aegolius funereus). V ochranném pásmu rezervace hnízdí čáp černý (Ciconia nigra). Pravidelně se vyskytuje los evropský (Alces alces).
Ještěrka živorodá, foto Ing. Josef Hlásek
Způsoby péče o území
Odvodňovací kanály ovlivňující významně vodní režim rezervace dnes postupně přirozeně zazemňují a nejsou již uměle obnovovány.
Omezení pro návštěvníky
Území rezervace je veřejnosti přístupné za dodržování ochranných podmínek včetně zákazu sběru lesních plodin.
