Předmět ochrany
Ochrana přirozených lesních porostů pralesového charakteru v jedlobukovém stupni karpatské oblasti.
Ochrana přirozených lesních porostů pralesového charakteru v jedlobukovém stupni karpatské oblasti.
| Rozloha | 65,34 ha |
| Nadmořská výška | 725 - 1080 m |
| Území je zvláště chráněno od | 17. 6. 1977 |
| Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Moravskoslezské |
| Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
PR se nachází na v. svahu horské rozsochy Rad- hostského hřbetu Čertův mlýn (1205,7 m n. m.) a Bukovina (995,7 m n. m.) a pravém údolním svahu Magurky. Prudké svahy pokryté plástem kamenité suti leží ve střední části vývoje vlastních godulských vrstev. Území je rozbrázdéno z bočních stran zářezy potoků ve tvaru V hlubokých až 8 m, vyplnéných balvanitým materiálem. Na podloží se vyvinuly skeletovité kambizemé, částečné oglejené.
Porosty jsou řazeny ke kvétnatým bučinám podsvazu Eu-Fagenion. Převládající dřevinou je buk lesní (Fa- gus sylvatica), druhotné tvoří vétsí podíl smrk ztepilý (Picea abies), ojedinéle je přimíšen javor klen (Acer pseudoplatanus). Jedle bélokorá (Abies alba) je již vzácná. Vpodrostu najdeme druhy květnatých bučin — kyčelnici cibulkon osnou (Dentaria bulbifera), k. devítilistou (D. enneaphyllos), samorostlík klas- natý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), violku lesní (viola reichenbachiana), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), šalvéj lepkavou (Salvia glutinosa), pitulník horský (Galeobdolon montanum) a další. Vpodhfiebenové části se počet druhů bylinného patra snižuje a objevují se též druhy acidofilních bučin a jed- lin svazu Luzulo-Fagion, napfi. pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vésenka nachová (Prenanthes purpurea), stavel kyselý (Oxalis acetosella), bika bélavá (Luzula luzuloi- des). Na skeletovitých půdách podél strží jsou vyvinuta společenstva suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion s mé- síčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), kap radino u laločnatou (Polystichum aculeatum), k. Braunovou (P. braunii), bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis) a netýkavkou nedůtklivou (Impatiens noli-tangere). Svahovápramenisté jsou stanovištěm napfi. oméje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum), kýchavice bílé Lobelovy (Veratrum album subsp. lobelianum) nebo devétsilu bílého (Petasites albus).
V blízkosti pramenišť nachází vhodné životní podmínky mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Byli pozorováni např. čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), strakapoud prostřední (Dendrocopos leucotos), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a pěvuška modrá (Prunella modularis). Rezervaci často navštěvuje rys ostrovid (Lynx lynx).
Území leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy