Přírodní rezervace Záblatské louky

Předmět ochrany

Komplex velmi cenných botanických a zoologických lokalit reprezentujících jedny z typických společenstev Třeboňska porosty litorální vegetace, rašelinné louky a vlhké kosené louky. Jedná se o poslední plošně rozsáhlejší území tohoto charakteru na Třeboňsku. Je stanovištěm řady vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů.

Geologie

Podloží tvoří světlé kaolinické pískovce až slepence a pestré a bělošedé jílovce svrchnokřídového stáří reprezentující  svrchní oddíl  klikovského souvrství (coniak - santon). Tyto  jsou překryty rozsáhlým holocenním ložiskem slatinné rašeliny o mocnosti několika metrů, přecházejícím do rybníka. Vodní režim rašeliniště závisí na výšce hladiny rybníka a zřejmě na existenci vývěrů podzemní vody. Rašeliniště bylo v minulosti dotčeno drobnou těžbou, po které zůstaly zachovány postupně zazemňující odvodňovací kanály a jezírka protáhlého tvaru.

Flóra

Rozsáhlou formaci tvoří porosty ostřic (Magnocaricion elatae) přecházející v jednosečné bezkolencové (Molinion) a kdysi hnojené psárkové louky (Arrhenatherion). V ostřicových plochách roste ostřice štíhlá (Carex gracilis) a zobánkatá (C. rostrata), třtina šedavá (Calamagrostis canescens), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a zábělník bahenní (Comarum palustre). V místech, kde jsou sečeny okraje vysokých ostřic, roste početná populace violky slatinné (Viola stagnina). Na vyvýšených místech v okolí zaplavených těžebních jam se uchytily nálety bříz a olší a plošně rozsáhlé křoviny krušiny olšové (Frangula alnus). V jejich podrostu se vyskytuje kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), vzácněji v kobercích rašeliníku kostrbatého (Sphagnum squarrosum) kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), ostřice prodloužená (Carex elongata), o. nedošáchor (C. pseudocyperus), o. měchýřkatá (C. vesicaria) a bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). Okraj vodní hladiny v severozápadní části rybníka lemují rozsáhlé rákosiny s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis), místy plochy orobince úzkolistého (Typha angustifolia) a širolistého (T. latifolia), zblochanu vodního (Glyceria maxima), vtroušeně roste kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a zevar vzpřímený (Sparganium erectum). Některé stoky pokrývá žebratka bahenní (Hottonia palustris) a rdest vzplývavý (Potamogeton natans). V tůňkách po těžbě rašeliny roste zevar nejmenší (Sparganium minimum) a bublinatka jižní (Utricularia australis).

Violka slatinná, foto Ing. Josef Hlásek

Fauna

 Byly zde zjištěny 53 druhy hnízdících ptáků, mimo jiné čírka modrá (Anas querquedula), pochop rákosní (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), čejka chocholatá (Vanellus vanellus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis), cvrčilka zelená (Locustella naevia), c. slavíková (L. luscinioides), bramborníček hnědý (Saxicola communis), slavík modráček (Luscinia svecica). Rybník je shromaždištěm a migrační zastávkou vodních ptáků, především několika tisíc potápek, kachen, hus, labutí a lysek černých. Rezervace má význam i pro ochranu obojživelníků, žije tu skokan ostronosý (Rana arvalis). Na březích rašelinných kanálů spojených s rybníkem se koncentruje v zimním období větší množství vydry říční (Lutra lutra).

Skokan ostronosý, foto Ing. Josef Hlásek

Způsoby péče o území

Vlastnicky jsou pozemky značně roztříštěny mezi desítky soukromých vlastníků a rozsah obhospodařovaných ploch není stálý. Louky jsou každoročně koseny jen na sušších místech, část hlavně bezkolencových luk při pobřeží rybníka zůstává nekosena a je ponechána přirozenému vývoji. V 70. a 80. letech 20. stol. byla společenstva luk značně poškozena nadměrnou aplikací prasečí kejdy z nedalekých výkrmen, dnes je zde jakékoliv hnojení vyloučeno a dochází k postupnému zlepšování stavu.

Bekasina otavní, foto Ing. Josef Hlásek

Víte že