Přírodní rezervace Široké blato

Předmět ochrany

Rašeliniště s borovicí blatkou a rojovníkem bahenním a vytěžených ploch v různých stádiích sukcese s charakteristickými společenstvy rostlin a živočichů. Jedno ze čtyř nejcennějších rašelinišť Třeboňska.

Geologie

Podloží lokality tvoří středně až hrubě zrnitá dvojslídná žula prvohorního stáří (moldanubický pluton). Ta je překryta na plošině svažující se mírně k jihu prameny syceným holocenním ložiskem rašeliny s mocností až 3 m, které bylo ještě počátkem 20. století na části těženo. S těžbou souvisí hustá síť odvodňovacích stok, zamokřené terénní deprese s postupnou regenerací rašeliniště a vyvýšený val s cestou na západní straně rezervace.

Kyhanka sivolistá, foto Ing. Josef Hlásek

Flóra

Největší plochy zaujímá v centrální části kompaktní blatkový bor (Pino rotundatae - Sphagnetum), místy pralesovitého charakteru. V podrostu se vyskytuje rojovník bahenní (Ledum palustre), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea) a kyhanka sivo­listá (Andromeda polifolia). V místech bývalé těžby rašeliny navazují sukcesní stádia rašelinného boru s břízou a krušinou, na okrajích rezervace se nacházejí podmáčené smrčiny. Vytěžené jámy jsou již zcela vyplněné kompaktními koberci rašeliníku křivolistého (Sphagnum recurvum) a r. bodlavého (S. cuspida­tum) s hojným porostem suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum), řidčeji klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), rosnat­ky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a na obvodech jam ostřice ježaté (Carex echinata). Na některých plochách v jihozápadní části rezervace, které jsou přeplavovány potůčky, roste kromě kapradě rozložené (Dryopteris dilatata) i bohatá populace kapradě hřebenité (D. cristata). Na severu a východě v okrajových partiích rezervace blatka postupně ustupuje podmáčeným smrčináma území přechází v rozlehlý komplex jehličnatých lesů, značně pozměněných lesním hospodařením. Proředěnější porosty jsou stanovištěm plavuně pučivé (Lycopodium annotinum) a sedmikvítku evropského (Trientalis europaea).

Rosnatka okrouhlolistá, foto Ing. Josef Hlásek

Fauna

Vzhledem k dlouholeté izolaci v hraničním pásmu je fauna bezobratlých známa jen částečně, do jisté míry pouze pavouci, vážky a některé skupiny brouků. Nejcennější druhy pavouků jsou Porrhomma pygmaeum, Taranucnus setosus a Centromerus arcanus,  z vážek - v. čárkovaná (Leucorrhinia dubia), a v. jasnoskvrná (L. pectoralis), z brouků střevlíci Carabus p. problematicus a Pterostichus rhaeticus, drabčíci Staphylinus fulvipes, Quedius fuliginosus a Lathrobium brunnnipes. Mezi pavouky a jednotlivými skupinami brouků se vyskytuje řada tyrfofilních druhů. Pro podobnost biotopů s dalšími nedalekými lesními rašeliništi Žofinkou a Červeným blatem je vysoce pravděpodobný výskyt dalších tyrfofilních bezobratlých i druhů, které řadíme mezi glaciální relikty. V rezervaci žije skokan ostronosý (Rana arvalis), početná populace ještěrky živorodé (Lacerta vivipara) a zmije obecné (Vipera berus). Mezi ptáky a savci jsou zastoupeny běžné lesní druhy.

Kalichovka okoličnatá, foto Ing. Josef Hlásek

Způsoby péče o území

Rašeliniště bylo v minulosti částečně odvodněno a sloužilo jako zdroj paliva. Systém stok je dnes z velké části zaniklý, vytěžené plochy jsou ponechány bez zásahu.

Víte že