Přírodní rezervace Rašeliniště Pele

Předmět ochrany

Rašeliniště v počátečním stádiu vývoje, které je svým charakterem ojedinělé i v oblasti na rašeliniště tak bohaté, jako je Třeboňská pánev. Území je přirozeným společenstvem mnoha rostlinných i živočišných druhů vázaných na tento biotop, z nichž některé jsou zařazeny mezi ohrožené silně, nebo i kriticky ohrožené.

Geologie

Podloží tvoří středně až hrubě zrnitá dvojslídná žula (číměřský typ) prvohorního stáří (moldanubický pluton), do které se mělce zahlubují dva drobné lesní potoky. Jejich nivy jsou vyplněny slabými pokryvy kvartérních deluviálních písčitohlinitých sedimentů, které jsou v centrální části území na soutoku potoků překryty rašelinnou slatinou a dále recentními sedimenty výtopy rybníka Vydýmač.

Masožravá bublinatka jižní, foto Ing. Josef Hlásek

Flóra

V horní části úzkých údolních přeplavovaných niv potoků  jsou porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea), nad sou­tokem se rozpadají řídké olšiny (Alnion glutinosae), tvořené hlavně olší lepkavou (Alnus glutinosa) a vtroušenou olší šedou (A. incana). V dolejších partiích s vyšším podílem organického sedimentu se tvoří porosty ďáblíku bahenního (Calla palustris), ve vodě je bublinatka jižní (Utricularia australis). Na části soutoku a v ústí do rybníka Vydýmač se vytváří rašeliniště (Sphagno recurvi - Caricion canescentis) z plovoucích koberců rašeliníku bodlavého (Sphagnum cuspidatum) a jednostranného (S. subsecundum) s klikvou bahenní (Oxyccocus palustris), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), početnou populací bublinatky menší (Utricularia minor), violkou bahenní (Viola palustris), bazanovcem kytkokvětým (Naumburgia thyrsiflora) a pupečníkem obecným (Hydrocotyle vulgaris). Na obvodu roste řídce rojovník bahenní (Ledum palustre) a rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum). Pod soutokem se rozkládá rozsáhlé zvodnělé území s převažující chrasticí, ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), řidčeji o. plstnatoplodou (C. lasiocarpa) a se zábělníkem bahenním (Comarum palustre). 

Vážka tmavoskvrnná, foto Ing. Josef Hlásek

Fauna

Oligotrofní mokřad je stanovištěm cenných společenstev především ze skupin měkkýšů, korýšů, pavouků, jepic, vážek, střechatek, pošvatek, chrostíků a dalších. Žije tu rak říční (Astacus astacus), vážka tmavoskvrnná (Leucorhinia rubicunda), lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) a vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica). Vyskytují se běžné druhy obratlovců okolních lesních a lučních biotopů, pro dané stanoviště je charakteristický skokan ostronosý (Rana arvalis), s. krátkonohý (R. lessonae), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), bekasina otavní (Gallinago gallinago) arejsec vodní (Neomys fodiens).

Mandelinka rákosníček, foto Ing. Josef Hlásek

Způsoby péče o území

Niva byla v minulosti odvodněna a využívána jako louky. Dochovaly se i zbytky hráze vodní nádrže. Dnes jsou pozemky zvodnělé a ponechané přirozenému vývoji.

Omezení pro návštěvníky

Veřejnosti je území přístupné po lesní cestě z osady Pele.

Víte že