Přírodní rezervace Strádovka

Geologie

Geologické podloží přírodní rezervace a jejího širšího okolí tvoří žuly nasavrckého plutonu, které místy vystupují až k povrchu v podobě izolovaných balvanů. Po vypuštění Rohozenského velkého rybníka můžeme na jeho dně vidět i rozsypová pole. Přírodní rezervaci protéká několik vodotečí, které pramení v sousedních lesních porostech (na severovýchodě se jedná o svodnice melioračních zařízení v loukách) a napájejí Rohozenský velký rybník. Půdy jsou mělké, mírně kyselé, s vysokou hladinou podpovrchové vody. Vyvinula se zde organozem litická, glej litický, dále od rybníka pseudoglej typický (kambický).

Flóra

Největší plochu přírodní rezervace tvoří Rohozenský velký rybník, který je prakticky bez vegetace. Na otevřenou vodní hladinu navazují v příbřežních zónách úzké pásy litorální vegetace, která je tvořena monocenózami rákosu obecného (Phragmites australis), orobinců (Typha sp. div) a vysokých ostřic (Carex sp. div.). Dále od rybníka se pak nachází poměrně rozsáhlý komplex různých typů travních společenstev, který vyniká vysokou druhovou bohatostí. Tato skutečnost je podmíněna především nízkým obsahem živin v půdě. Není zde dostatek zdrojů pro to, aby ve společenstvech převládlo několik konkurenčně silných druhů, které dokáží živiny rychle získat a využít. Z regionálního hlediska je nejvýznamnější velkoplošný výskyt slatinných a rašelinných luk, na vysychavějších stanovištích se pak uplatňují louky bezkolencové. Nezanedbatelnou plochu zaujímají dále podmáčené pcháčové louky. Do těchto společenstev jsou soustředěny populace většiny chráněných a dalších vzácných druhů rostlin, např. ostřice přioblá (Carex diandra), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), o. Davallova (C. davalliana), mochna bahenní (Potentilla palustris), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Na slatiništích se rovněž vyskytují vzácné druhy mechorostů - srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus), bařinatka obrovská (Calliergon giganteum) a rašeliník modřínový (Sphagnum contortum). V okrajových partiích a na vyvýšených místech s trvale nízkou hladinou podzemní vody se pak vyskytují krátkostébelná společenstva podhorských smilkových trávníků s chráněným druhem všivcem lesním (Pedicularis sylvatica) a vzácným hadím mordem nízkým (Scorzonera humilis).

Fauna

Na přírodní rezervaci je vázána pestrá ornitofauna, především pak na Rohozenský velký rybník, který je jedním z největších rybníků v širokém okolí a je tak pravidelně využíván různými druhy vodních ptáků na tahových zastávkách a k hnízdění. Ze zajímavých druhů se na rybníce můžeme setkat např. s potápkou malou (Tachybaptus ruficollis), hoholem severním (Bucephala clangula), čírkou modrou (Anas querquedula) nebo kopřivkou obecnou (Anas strepera). Z dravců lze zahlédnout motáka pochopa (Circus aeruginosus). Na lučních stanovištích a rozvolněné zeleni se můžeme setkat s chřástalem polním (Crex crex), bramborníčkem hnědým (Saxicola rubetra), linduškou lesní (Anthus trivialis) a l. luční (A. pratensis). Významné zastoupení zde mají i obojživelníci, kteří využívají k rozmnožování vodní plochy v přírodní rezervaci, především malé neprůtočné tůně. Celkem se zde vyskytuje 10 druhů obojživelníků: čolek horský (Mesotriton alpestris), č. obecný (Lissotriton vulgaris), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), s. štíhlý (R. dalmatina), s. krátkonohý (Pelophylax lessonae), s. zelený (P. esculentus). Z plazů můžeme v přírodní rezervaci nalézt dva druhy vázané na mokřady a vodní prostředí, jedná se o ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a užovku obojkovou (Natrix natrix). Z bezobratlých je významný výskyt motýlů hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina), modráska očkovaného (Phengaris teleius) a m. bahenního (P. nausithous). Podobně jako v případě obojživelníků jsou vážky vázány především na drobné vodní plochy vybudované v litorálu rybníka, můžeme zde potkat několik regionálně vzácných druhů, např. vážku jarní (Sympetrum fonscolombii), šídlatku zelenou (Lestes virens) a šidélko menší (Ischnura pumilio).

Způsoby péče o území

Hlavním cílem péče o přírodní rezervaci je zachování druhové bohatosti bezlesých společenstev a posílení populací zvláště chráněných a regionálně vzácných druhů. Za tímto účelem je prováděno pravidelné kosení a odklízení biomasy. V minulosti zde byla prováděna mnohá další jednorázová opatření, např. budování tůní pro obojživelníky, kamenných zídek pro plazy, vyřezávky náletu apod. V blízké budoucnosti bude třeba se zaměřit na dva nedořešené problémy: 1) obnova vodního režimu – je třeba provést revitalizaci regulovaných struh na celém území přírodní rezervace, které jsou v současnosti již silně zahloubené a výrazně přispívají k poklesu hladiny podzemní vody především v období letních přísušků. 2) obnova zarostlých ploch – především na západním břehu rybníka (roztroušeně i jinde v celé přírodní rezervaci) se nacházejí partie, které ležely dlouhodobě ladem a jsou v současnosti zarostlé souvislým lesem. Tyto porosty je třeba postupně odstranit a nastartovat procesy na obnovu lučních ekosystémů.

Omezení pro návštěvníky

Vstupovat do vymezené plochy přírodní rezervace lze pouze na základě souhlasu orgánu ochrany přírody. Dále lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody vykonávat tyto činnosti: těžit rašelinu a jiné zeminy, narušovat vegetační kryt, zakládat krmeliště zvěře a další myslivecká zařízení, měnit způsob hospodaření a využití vodní plochy rybníka.

Rozloha	46,43 ha
Nadmořská výška	570 - 585 m
Území je zvláště chráněno od	1. 11. 1993
Orgán ochrany přírody	AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy	výpis z rezervační knihy

Přírodní rezervace Strádovka

Předmět ochrany

Základní údaje

Geologie

Flóra

Fauna

Způsoby péče o území

Omezení pro návštěvníky

MZCHU v okolí

Fotogalerie