Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny

Předmět ochrany

Přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy rašelinných a podmáčených smrčin a blatkových borů; přirozená bezlesí tvořená především společenstvy otevřených vrchovišť a přechodových rašelinišť; populace vzácných a ohrožených druhů rostlin, borovice blatky, borovice rašelinné a šichy černé, včetně jejich biotopů

Geologie

Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny se nachází severně od Mariánských Lázní, ve vrcholové parovinné části Slavkovského lesa kolem osady Kladská, v nadmořské výšce cca 800–900 m. Rezervaci tvoří pětice lesních vrchovišť – Tajga, Paterák, Malé rašeliniště, Lysina a Husí les.

Kladská geologická jednotka se skládá ze svorových fylitů, místy grafitických, s vložkami kvarcitů, vápenato-silikátových rohozců a metabazitů. Vznikla přeměnou sedimentů a vulkanitů snad ordovického stáří za poměrně nízkého tlaku a teploty. Území rezervace pokrývá vrchovištní organozem typická, po okrajích lemovaná organozemními gleji. V okolí rašelin se na svazích vytvořila vývojová stadia půd od silně kyselých dystrických kambizemí po kambizemní (humusové) podzoly.

Flóra

Většina plochy vrchovišť je pokryta blatkovými bory pralesovitého charakteru, v nichž dominuje borovice blatka (Pinus rotundata) a velmi kvalitní rašelinné a podmáčení smrčiny s přirozeným cyklem obnovy. V otevřených plochách se udržuje vegetace otevřených vrchovišť s mozaikou rašelinných bultů a šlenků. V západní části vrchoviště Paterák se vyskytují velmi zajímavé olšové porosty tzv. plovoucí olše. Lesní podrost je tvořen keříčky vřesovcovitých rostlin – borůvkou bažinnou (Vaccinium uliginosum), šichou černou (Empetrum nigrum), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia) a klikvou bahenní (Oxycoccus palustris). Zejména na narušených místech se roztroušeně vyskytuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), v přechodových rašeliništích pak prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) nebo vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Mechové patro tvoří především různé druhy rašeliníků (Sphagnum sp.), hojné jsou také mechy rodu baňatka (Splachnum).

Fauna

Prostorově oddělená zachovalá vrchoviště hostí řadu vzácných druhů živočichů. Co se týká hmyzu, lze zde nalézt téměř všechny druhy významné pro blatkové bory. Nápadné jsou zejména vrchovištní druhy vážek a šídel, v části Tajga se ve světlinách vyskytuje silně ohrožený žluťásek borůvkový (Colias palaeno). Z obojživelníků se vzácně vyskytuje čolek horský (Triturus alpestris), z plazů pak ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). Velmi vzácně se objevují poslední exempláře z někdejší bohaté populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Pravidelně zde hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus).

Způsoby péče o území

Vrchoviště Tajga bylo v roce 2005 prohlášeno za bezzásahové území. V ostatních částech se druhová skladba lesa blíží původní přirozené skladbě, tudíž i zde je hospodaření minimalizováno a směřuje k bezzásahovému režimu. Pouze v případě větrných kalamit je plánována dosadba borovice blatky resp. borovice rašelinné a to ze semen sebraných na území NPR. Na podporu zlepšení vodního režimu budou i nadále ve všech částech rezervace budovány přehrážky na odvodňovacích kanálech. Zvyšování zamokření povede k dosažení optima ve druhové skladbě i věkové struktuře porostů. Myslivost bude regulována tak, aby se v klidové zóně národní přírodní rezervace nesoustřeďovala vysoká zvěř, která představuje nejvýznamnější ohrožení pro přirozené zmlazování borovice blatky.

Víte že