Soubor vodních, mokřadních a lučních společenstev s výskytem typických i vzácných a ohrožených druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, především vzácných druhů obojživelníků
Geologické podloží tvoří kvartérní štěrkové sedimenty překryté fluvizemí glejovou.
Flóra
Břehové porosty tvoří vrba bílá a křehká. Vodní hladinu pokrývá okřehek menší, roste zde i halucha vodní či psárka plavá. Zajímavé je, že po vyčištění zanesené pískovny se na hladině objevily listy stulíků. Je možné, že semena v dormantním stavu čekala na lepší podmínky až do odbahnění pískovny.
Fauna
Vyčištěnou pískovnu jako první zjara objevily různé druhy létající bezobratlých. Z ploštic na vodní hladině čile rejdí bruslařky, mnohem rozvážněji se po vodě a zabahněných březích pohybují vodoměrky. Jiným druhem dravých ploštic žijící ve vodním sloupci jsou znakoplavky, které využívají nápadné zadní nohy jako vesla. Pod vodní hladinou rejdí také různé druhy potápníků a vodomilů. Nápadným obyvatelem pískovny je vážka ploská, typická širokým blankytně modrým zadečkem. Samec často sedí na vegetaci poblíž vody, odkud vyráží odhánět jiné samce ze svého teritoria. Zjara se objevují také první snůšky žab, jde o skokana štíhlého. Později se začínají ozývat rosničky zelené. Z ocasatých obojživelníků zde žije náš nejběžnější čolek - čolek obecný. Ptáci pískovnu odjakživa využívali zejména v parných letních dnech jako zdroj pitné vody a ke koupeli. Přilétají sem hejnka strnadů obecných, čížků, stehlíků či dlasků. Stačí jen nehnutě a tiše sedět u pískovny. Ve stromech v okolí pískovny hnízdí špačci, ozývá se zde pochechtávání žluny zelené či flétnovitý zpěv žluvy hajní. V prudkém břehu pískovny má noru liška.
Způsoby péče o území
Jezírko v pískovně bylo dlouho ponecháno samovolnému vývoji. Postupně se zazemňovalo a voda začala zapáchat. Nedávno došlo k odbahnění sedimentu a navážek odpadu. Okolní břehový porost byl prosvětlen. Pole v ochranném pásmu bylo zatravněním přeměněno v zatím druhově chudou louku, která je pravidelně kosena.
Omezení pro návštěvníky
Doby, kdy k podobným drobným vodním plochám přijede auto a majitel jej začne čistit chemickými přípravky jsou již naštěstí pryč. Vzhledem k tomu, že území se nachází na okraji města Olomouc tak se zde však stále objevují drobné skládky různých odpadů. Tato činnost je zakázána. Člověk by se ke zdejší přírodě a jejím obyvatelům měl chovat ohleduplně.
Víte že
podobné zatopené pískovničky, které vznikly potřebou stavebního materiálu, jsou dneska opravdovým rájem pro přírodu stojatých vod? V intenzivně obhospodařované krajině totiž mokřady a tůně nemají místo. Ty organizmy, které dokázaly druhotně osídlit třeba právě Bázlerovu pískovnu přežily. Ostatní vyhynuly jako třeba ohniváček rdesnový, který žil na černovírském slatiništi.