Rozloha | 5,54 ha |
Nadmořská výška | 540 - 600 m |
Území je zvláště chráněno od | 1. 12. 1990 |
Orgán ochrany přírody | AOPK ČR - RP Východní Čechy |
Výpis z rezervační knihy | výpis z rezervační knihy |
Podloží je složeno z žul a rul na přechodu mezi ohebským krystalinikem a železnohorským plutonem. Půdy jsou mělké a tvoří je z části organozem litická, glej litický a organozemní, v horní části svahu pak kyselé variety kambizemě typické a pseudoglejové. Nadmořská výška se pohybuje mezi 533 a 552 m nad mořem.
Území je odvodňováno menší bezejmennou strouhou, která je levostranným přítokem řeky Chrudimky.
Jedná se o komplex vlhkých, slatinných a rašelinných luk ve velmi dobrém stavu s výskytem mnoha vzácných druhů.
Největší význam má výskyt kruštíku bahenního (Epipactis palustris) objevený zde v roce 1978 na daleko předsunutém nalezišti z východního Polabí. Ostřice latnatá (Carex paniculata) zde má jedno z nejvýše položených nalezišť ve východních Čechách. Lokalita patří mezi nejbohatší botanická naleziště nejen v CHKO Železné hory, ale i ve východních Čechách. Výzamný je i výskyt glaciálního reliktu suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum).
Roste zde ostřice Hostova (Carex hostiana), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýrek alpký (Trichophorum alpinum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice dvoumužná (Carex diandra), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), ostřice chabá (Carex flacca), ostřice blešní (Carex pulicaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kuklík potoční (Geum rivale), bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea), sítina nitkovitá (Juncus filiformis), hrachor horský (Lathyrus linifolius), bradáček vejčitý (Listera ovata), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), pryskyřník mnohokvětý (Ranunculus polyanthemos) , hadí mord nízký (Scorzonera humilis), starček potoční (Tephroseris crispa), bařička bahenní (Triglochin palustre ), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), violka psí (Viola canina), violka bahenní (Viola palustris).
Z živočichů lze vidět skokana krátkonohého (Rana lessonae), užovku obojkovou (Natrix natrix), lindušku lesní (Anthus trivialis), z nápadných motýlů např. otakárka fenyklového (Papilio machaon) a babočku osikovou (Nymphalis antiopa).
Mokřadní luční porosty jsou jednou až dvakrát ročně koseny. Pravidelně je také odstraňován nálet dřevin. Na několika místech byly vybudované vodní tůně pro objživelníky.
Území je přístupné jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. Podobně je na souhlas vázáno i povolení sbírat rostlinné a živočišné druhy.
Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory
Jaro na slatiništi je typické bílými chomáči suchopýru úzkolistého. (Foto Z. Růžičková)
Vachta trojlistá a prtnatec májový rozkvétají na slatiništích a rašeliništích časně zjara. (Foto Z. Růžičková)
Květnatá vlhká louka s prstnatcem májovým. (Foto Z. Růžičková)
Dekorativní květenství vachty trojlisté s babočkou síťkovanou. (Foto Z. Růžičková)
Ještěrka živorodá je typickým obyvatelem slatinišť a vlhkých luk. (Foto Z. Růžička)
Louka s bohatým porostem prstnatce májového v severozápadní části rezervace. (Foto Z. Růžičková)
Prtnatec májový patří mezi naše běžnější luční orchideje. (Foto Z. Růžičková)
Mokřina s vachtou trojlistou. (Foto Z. Růžičková)
Rosnatka okrouhlolistá je drobná masožravá rostlina, která roste na nezpojených stanovištích. (Foto Z. Růžičková)
Vážka ploská je běžným obyvatelem stojatých a mírně tekoucích vod. (Foto Z. Růžičková)
Tůň bez rybí obsádky využívají obojživelníci k rozmnožování. (Foto Z. Růžičková)
Orchidejové vlhké louky patří k nejcennějším stanovištím PP Buchtovka. (Foto Z. Růžičková)